Chodím sem každý večer po dobu vánočních svátků už od svých dvanácti let a pořád tajně doufám, že sem jednoho dne přijde můj pan dokonalý a políbí mě pod jmelím, které tu je už pět let. ❄ Povídka je věnována všem, kteří kdy chtěli být políbeni pod jmelím #18 in short story

Všechno se mi zdálo tak zvláštní. Po tom všem čím jsme si s Harrym prošli jsme se dokázali pokaždé dát zase dohromady, i když se zdálo, že je to už nemožné. Pro nás dva bylo asi možné všechno.

O to víc pak bolí, když si to všechno uvědomíte, v jedné chvíli se k vám chová jako k tomu nejcennějšímu a za pár chvil vám nadává, mlátí vás. Zkrátka vám ubližuje, a vy si jen představujete ten stereotyp - jeho omluvy.

"Co vyšiluješ?Uklidni se proboha!" "Jsem v klidu!" "Ne nejsi!Chováš se jako psychopat!" "Já?To ty se tady chováš jako -" nedořekl to. "Jako co Harry?Jen to řekni." do očí se mi nahrnuli slzy. "Jako děvka!"

Kdosi malého ptáčka do klece lapil, lněné provazy okolo obmotal, jeho maso ochutnal, krve jeho popil, krček přiškrtil, slabě skřehotal, kdepak je naděje, maličká má, kdo vysvobodí tě z tvé zlaté pasti, proč život ti přijde jako hra prohraná, svěř se, vypuď ty úmorné strasti, uvolni okovy, zpřetrhej pouta, uchop ty karty, esa jsou rozdaná, vylez ze stínu, nelez do kouta, ty má lásko svázaná. Když ptáčka lapají, krásně zpívají, když ptáček uniká, nádherně cvrliká, a oni se nyní jen prázdně dívají, jak ta krása nezměrná a veliká, škvaří ocelová pouta lidských hříchů, zlatá klec rozpadá se na tisíce vzpomínek, poleptá je intenzita jejího smíchu, a byla bys jen hloupý blázínek, kdyby srdce tvé nevzplálo touhou, kdyby polekala tě volnost neškodná, nenech se uvěznit představou pouhou, leť a nikdy se nevracej, nezkrotná...

❝You're the girl, my girl.❞ Original story by: @recxrds Translate by: @xxRonny_Styles Cover by: @xxRonny_Styles

TRAILER: https://www.youtube.com/watch?v=mrLFeO9gCJU ÚRYVOK: „Ani si len nevieš predstaviť aká som na teba pyšná," vydýchla som s úsmevom. „Dokázal som to len a len vďaka tebe," šepol pričom sa rukou oprel o operadlo gauča. „Iba som do teba dobiedzala dovtedy kým si sa nepodvolil," mykla som ramenami. „Ty si ma inšpirovala," odvetil. „Vďaka tomu, že si vo mne verila aj napriek všetkému, že si pri mne stála aj v dobe keď som bol najväčší debil...to mi dalo silu, ty si mi dala silu," opravil sa. „Bože, ako veľmi ťa milujem Samantha Growlová," zasmial sa a ja som pomaly cítila ako sa vo mne pomaly pri jeho každom slove niečo láme. „Odkedy si sa pred dvoma a pol rokmi vrátila späť do môjho života sa všetko zmenilo. Ty si všetko zmenila. Zmenila si mňa, môj pohľad na svet, moje zmýšľanie. Odhalila si to kým som, to kým nechcem byť, usmerňovala si ma, dostávala zo mňa to najlepšie a zároveň to najhoršie. Spochybnila si všetko, od základov si mi zruinovala celý svet. Pár krát sa ti aj podarilo zruinovať môj život," vzápätí sa zasmial. „... no potom sa ti ho podarilo dať znova dokopy. A ja som sa vďaka tomu cítil živý, silný, no zároveň tak zraniteľný. V jednu chvíľu som mal pocit, že sa dokážem pobiť s celým svetom a v druhej som cítil ako zomieram. Zomieram túžbou znova ťa vidieť, aspoň na malú maličkú chvíľku. Držať ťa v náručí, strácať sa v tvojom pohľade, pomaly ochutnávať tvoje pery, každý centimeter tvojho tela..."

BUM... a byl konec.

Vždycky ráda pozorovala hvězdy. A nikdo zcela nevěděl proč. - short story #2 v Povídka [13. 3. 2016]

Definice slova "dívka" Citlivá chichotající se stvoření, která jsou schopná během 1 sekundy se změnit na vraždící a zuřivá monstra