Tento příběh se odehrává v čase kdy se Americká armáda rozhodla že obsadí pláž juno v Normandii jeden z vyloděných tanků je sherman 3 kde jsou kamarádi Dan,Filip,Honza a Dov. Kteří zažijí obrovské dobrodružství. A eště k tomu právě dokončili vojenskou školu.

,,Žertuješ? Nenuť mě ti ublížit" Pronesl s falešným pobavením když stál naproti mě připravený na cokoli. Jen jsem se ušklíbla nad jeho "drsňáckým" postojem. Pomalými kroky jsem se rozešla k němu. ,,Ne, Pětko" Lehce jsem naklonila hlavu ke straně. Letmo jsem ho přelétla od hlavy k patě ,,To ty nenuť mě, Ti ublížit" Zastavila jsem se těsný kousek předním. Díval se mi do očí a těkal z jednoho koutku mých očí do druhého. Byli jsme jako dvě malé děti dohadující se o tom, komu patří nějaká hračka z pískoviště. Dnes ale patřila MNĚ. *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-**-*-*-*-* ⚠️SPOILERY!!⚠️ ⚠️Děj podle seriálu⚠️ 1# One 23.11. 21💕 1# Number 28.11. 21✨💕 1# Ben 16.1. 22 ✨💕 1# Academy 16.1. 22✨💕 1# Czsk 9.2. 22 💕✨

Vrtá Vám hlavou, proč Marie zradila Franze hned pár týdnů poté, co odešel do války? Nerozumíte tomu, proč Ernst v koncentračním táboře tak často zneužíval dívky? Zajímá Vás, zda lidé, které Franz v Osvĕtimi zachránil, skutečnĕ přežili válku? Chtĕli byste vĕdĕt, jaké bylo dĕtství Hany a Franze? Nejspíše máte spoustu otázek a žádné odpovĕdi. Možná jste nĕkteré postavy ihned odsoudili a označili je za ty špatné. Třeba zmĕníte názor poté, co se podíváme o deset let zpĕt. Možná ty samé postavy, které jste ještĕ nedávno proklínali, budete najednou litovat, až se dozvíte celý jejich osud. Protože život není černobílý a ani lidé se nedají rozdĕlit na ty dobré a na ty špatné. Každý máme dobré a špatné vlastnosti, svĕtlou a tmavou stránku. A abychom nezůstali jen u minulosti, nahlédeme samozřejmĕ i do budoucnosti. Bude Hans Hanu stále milovat? I po deseti letech? Žije ještĕ Ernst? Jak se vede Marii a její dceři? Teď už nezbývá nic jiného než podotknout, že pokud máte čas a chuť, budu moc ráda, když se pozornĕ začtete a vratíte se spolu se mnou do bouřlivého dvacátého století. Společnĕ odhalíme minulost i budoucnost témĕř všech postav, které se v knize Zakázaná láska vyskytly. Přeji příjemné čtení. :)

,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

Zvládli labyrint. Dostali se ven, ale to, co na ně čekalo, jednoznačně nečekali. Uvědomují si, že ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. Jak se vypořádají se Spáleništem? A co Zlosin, který jim je pořád v patách? A v neposlední řadě neznámá dívka, se kterou Ashley nadále komunikuje? Kdo přežije na světě, kde neplatí žádná pravidla? Na světě, který si své oběti nevybírá a zrovna ty můžeš být první na ráně? Příběh navazuje na první díl Neohlížej se, prostě běž. Příběh je inspirován převážně filmem, ale nachází se tam prvky i z knihy, tudíž upozorňuji na možné spoilery.

On byl lovec, ona byla laň. Anebo to bylo naopak? ~~~ Král naprosto záměrně ignoroval ten cizí výkřik za sebou a poklekl před ní na koleno. „Můžete vstát?" zeptal se ostražitým tónem. Anne chvíli trvalo, než jí došlo, na co se jí ptá, Jakmile si konečně uvědomila, že ta otázka byla adresována právě jí, krátce přikývla. Ještě jednou se pokusila přimět své tělo ke spolupráci, s vypětím veškeré zbývající energie se snažila přinutit své končetiny ke spolupráci, bylo to však marné. Levá strana jejího těla bolestně protestovala, pohmožděná od pádu. „Budeme to brát jako ne." Vzápětí Anne ucítila, jak se cizí ruka jedním rychlým pohybem protáhla zespodu nad jejími koleny a současně druhou, která si její vlastní paži přehodila kolem ramen. ~~~ Ačkoli se děj nese v duchu renesance a využívám reálií z tohoto období, v příběhu nejsou zobrazeny žádné historické osobnosti či územní celky. Jistá podoba je však možná.

Skotka provdaná za angličana? Kdo to kdy viděl? Násilím, nebo vulí? Nenávistí, nebo láskou? *** "Matko, já to nemohu udělat, představuješ si , kolik lidí mne bude nenávidět? Nechci si ho brát, ať jsou jeho city velké jak chtějí." "Neděláš to pro sebe, ale pro tvou zemi" Její obvyklá odpověď, neposlouchala mne, nebrala na vědomí bezpečí své dcery, vždy oddaná Skotsku. ***

Utekli z Labyrintu. Prošli Spáleništěm. Spousta z nich zemřelo, jiní je zradili. Přesto všechno jsou tady - mimo spáry organizace, která ovládla jejich životy. Sebrala jim jejich milované a oni doslova zapomněli, kým byli. Jenomže na světě je větší problém. Na takový ji i samotný Zlosin krátký. Zbývající Placeři se musí vypořádat s nemocí, která zachvátila svět. Přeživší se vydávají zachránit své přátele. Už je nebaví utíkat. S tímhle je konec. Je potřeba se Zlosinem skoncovat. Jednou provždy. *** Příběh navazuje na předchozí díly Neohlížej se, prostě běž! a Nechápej, prostě běž! Závěrečný díl trilogie od Jamese Dashnera. Všechny postavy, včetně mých vymyšlených, náleží jemu. Příběh je inspirován jak filmem, tak knihou, proto upozorňuji na možné spoilery.

Velmi krátký příběh o malé holčičce, která jednou najde hadrovou panenku. Tahá jí všude možně s sebou, až jednou jí zapomene doma a vydá se do školky bez ní. V krátkém sledu událostí se začnou dít divné věci a holčička, no, znáte ty pověrčivé děti, se najednou bojí. ~ Short story ~ Kategorie: Horror Cover by: Laia_Sorren Nejlepší umístění: č. 12 v kategorii horror Stav: Dokončeno Psáno: Červenec - prosinec 2017 10. srpna 2018 - 1K přečtení ~ Děkuju!!

Probouzím se v kleci. Slyším řinčení řetězu. Vzpomínám si , na můj úkol, je stejný jako vždycky. Dostat z Labyrintu Placeri. Jmenuji se Mia a tohle je můj příběh. Mia: Černé vlasy , tmavé modré oči, vysokou vysportovanou postavu, drzá a nenechá si nic líbit . Umí bojovat s katanou a vrhacími noži.