"Já bych se mohl zase ptát na to," řekl Pětka kousavým hlasem, "proč jsi se mnou začala bojovat?" Vzduch se dal doslova krájet. S posledními slovy se zvedl a šel ke mně. "A nebo to, proč se právě teď snažíš popadnout tu mísu?" Překvapením jsem nemohla skoro dýchat. Tenhle malý kluk mě znervózňoval více, než samotná Jednatelka. Nemohla jsem v něm číst, to je ono. "Nebo proč jsi měla už před naším setkáním prostřelené rameno?" Zasypal mě další otázkou. "Tobě do toho nic není, nedomluvně." S posledním slovem jsem se natáhla po bílé míse, ale uprostřed pohybu mou ruku něco zastavilo a pevně stisklo. 25. 7. - 2# dangerous