Anton, the second prince, born as an omega, was eagerly awaiting a peaceful and prosperous future, hoping to marry the love of his life. However, a gruesome event suddenly shattered his hopes and dreams. He must now leave behind the love, imaginations and lover that he so dearly cherishes, forcing him to abandon his very existence, all in the name of saving his beloved kingdom. „With the final remnants of myself being scattered in the river, I knew that I was no longer who I once was- the only me I had ever known had disappeared forever." --- Author's note: Hey, everyone! I'm happy to welcome you all to my story! I hope you enjoy it and leave a star and a comment. Just a small disclaimer, I'm not a native English speaker, so please excuse any mistakes I might make. I'm doing my best to write this story, and I'm grateful for your understanding and support. Chapters will be published every or every other Monday. This book may contain suicide, gory and explicit scenec. Read at your own discretion.

Většina lidí si nemůže vybrat, co se z nich v životě stane. Rodiče je tlačí být doktory, i když oni sami chtějí být právníky. Kéž bych měl takové problémy. Kéž bych měl na výběr alespoň v něčem. _______________________________ Poslední díl byl z pohledu Kyoshiho a měl proto docela dost trigger warnings... Tohle je příběh nové postavy (Toshiry neboli Iry) a chtěla bych upozornit, že bude drsnej. V některých ohledech drsnější, než Jako lvi a levharti a já vás opravdu prosím, abyste zvážili jeho čtení. Nicméně, vyskytují se: ＞lgbtq+ tématika ＞vztah bxb ＞pasáže 18+ (explicitní scény, myšlenky, chování i narážky) ＞vulgarismy ＞naprosto odporné chování určitých lidí ＞násilí _______________________________ Jedná se o třetí díl série. Stejně jako u druhého dílu není nutně třeba, abyste předtím četli i ty ostatní, ale pro lepší pochopení je to určitě dobré.

,,Si nádherný.." zapředl sladce a v ten okamžik nůž opět přejel po mé ruce. Opět ze mě tekla krev.. z očí se mi valily slzy...

"Chtít zemřít"

Byla to jen hloupá sázka. Jen hra s cílem ublížit a pokořit. Tak proč se to tak zvrtlo? Proč to není jen on kdo cítí bolest. Proč se to muselo stát zrovna mně. Proč se z předstírané lásky stalo něco víc. Proč jsem se do něj musel doopravdy zamilovat?

"We can't do this." I whisper as our lips re-connect, a tingling fire surging through my body as his hands ravage unexplored lands; my innocence dissipating away with every peck he trails down my neck. "I know we can't. That's why it's so exciting." He replies through kisses. His effortless charm intoxicates me; drowning me; hunting me; devouring me. "What if my brother finds out?" The perpetuated patter of the rain unable to subdue my groan as he digs his nails deeper into my skin. "Who cares." ********** Welcome to my story, where an innocent boy finds a not so innocent boy in his bed; where they do not so innocent things. - YOP

Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik si nefandi." Já: „To nepotřebuju. Fandíš mi přece ty. " Charlie: „Já tě fakt nesnáším." Já: ... (A já tě miluju.) PROBÍHÁ KOREKCE

Narodili jsme se k tomu, abychom milovali a byli milováni. Láska se neptá... Kolik? Proč? Jak? Láska nemá žádné vysvětlení. Milujeme a nenávidíme se zároveň. Milujeme, protože bez té osoby nedokážeme být a zároveň nenávidíme, protože nás ta osoba přehlíží. Ani nás nepovažuje za možnost nějakého milostného zájmu, stále nás považuje za dítě. Pak zbývají už jen dvě možnosti. Vzdát to, nebo bojovat. Upozornění -jedná se o RPG yaoi, tudíž homosexuální příběh psaný s @Hanka124

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

|Tento příběh zatím neprošel korekcí, tudíž je špatně například přímá řeč a nesrovnalosti dějové linie... Čtení jen na vlastní nebezpečí :)| Kelly je patnáctiletá dívka žijící v dětském domově. Celkově se jí tam nelíbí a nemá to tam ráda. Může se tohle změnit příchodem nového kluka? Co když si začnou mnohem více rozumět? A jak nakonec skončí osudy dvou mladých lidí? 29.12.2019 #1 - Dětský domov 26.12.2019 #2 - Dětský domov 8.8.2019 #4 - Dětský domov