PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)

„Povím ti tajemství svýho úspěchu, drahouši. Ať děláš, co děláš, vždycky při tom buď sebevědomej." Na svět dolehly v plné své síle Bouře, těžko odhadnutelné hříčky přírody. Nikdo se před nimi nemohl cítit v bezpečí, a proto bylo založeno Sdružení, které dostalo za úkol lidstvo ochránit, jenže ejhle! Ono ho místo toho zotročilo. Lidé jsou bezbranní, odboj upadá a když už to vypadá, že ta tyranie nikdy neskončí, objeví se zachránce. Vyvolený! Někdo má moc kontrolovat tu největší sílu, kterou kdy svět spatřil, problém je v tom, že tento klučina nemá v plánu nikoho zachraňovat. A tato neřízená střela je dost možná pro svět větší hrozbou než Bouře a Sdružení dohromady. „Jsou chvíle, kdy i když se člověk snaží sebevíc, tak nemůže zachránit všechny..." Cover by EvenetNed

Lidstvo. Parazit, který už po tisíciletí žije z bohatství planety Země. Je nezničitelný. I po vlně přírodních katastrof nazývaných Kaskáda smrti, která učinila povrch planety neobyvatelným, se stále udržel naživu. I když pouze pod jejím povrchem. Život bez slunečního svitu ale lidstvo mění. Jejich dny zmizely a oni se museli smířit s nekonečnou přítomností mihotavých stínů na stěnách z betonu. Vlhkost, chlad a obyčejné nemoci se staly kosou. A i když se po pár letech svět se ztrátou povrchu vypořádal, vzpomínky na hrůzy, které tehdy nastaly, zůstávají stále živé. Stará nenávist zůstává v srdcích pevně zakořeněná. Plazí se mezi spárami a vkrádá se do snů i dnů těch, kteří byli zrazeni. Dříve se říkalo, ať se člověk podívá ke slunci. Že všechny stíny padnou za něj. Kam se ale má člověk dívat teď? Zdravím u nového příběhu. Tentokrát se jedná o adventní výzvu, takže by kapitoly měly vycházet každý den od první adventní neděle až do Vánoc, za předpokladu, že to příběhu prospěje. Za cover děkuji úžasné Ashala20.

Uběhlo 20 let od 3. Světové Války. Vše co lidstvo vybudovalo, zmizelo během pár vteřin a zbytky lidstva přežívají v bunkrech, protiatomových krytech, kanalizacích a metrech po celém světě. Největší z těchto komunit se nachází v Moskvě, zde, pod sutinami bývalé ruské metropole přežívají roztříštěné střípky kdysi velikého národa. Tento národ je rozdělen do mnoha znepřátelených frakcí, ať už to je nacistický Reich, komunistická Rudá Trasa nebo snad militaristický Sparťanský Řád. Jedno mají tyto frakce společné a to že chtějí ochránit vstupy do metra, aby se dovnitř nedostala radiace, anebo hůř, hrůzy co zmutovaly na povrchu. O tuhle práci se mají starat zdánlivě neutrální hraničáři.