POZASTAVENO 7/5/23 Akademie Nevermore nikdy nebylo poklidné místo. Akademická půda není jen místo pro kvalitní vzdělání, je to místo, které je nasáklé nespočtem záhad, které nestojí o to zůstat neodhalené.

V tomto příběhu spojím dvě neočekávané osoby, a to Klause a Elenu. Snad se vám to bude líbit 😉 Děj se bude odehrávat ještě před tím, než Elena potká bratry Salvatorovy, takže to bude trochu neobvyklé, protože nebude nic vědět o nadpřirozenu 😊 #1 Katherine - 10. 11. 2019

"Přežije to?"ptám se vystrašeně. "To vám nevíme říct." Byli to nejhorší vteřiny mého života,srdce mi šlo vyskočit z hrudníku. Modlila jsem se k všem bohum co existujou,aby to Dominik přežil. Čti a dozvíš se víc<3

Tento příběh budu přidávat v pátek večer. Nebude prozrazovat děj. O co tam jde se dozvíte v příběhu,tak čtěte.

All monsters are human...

Pokračování příběhu Zaklínač kdo jsem? Kail se stala ginem a je uvězněná v lampě. Jednoho dne ji ovšem vyvolá král Jupiter, vládce lesního království a jeho podivné druhé přání Kail dá naději na osvobození... Po jeho zámku se může pohybovat jako člověk... Když znova spatří Nika, probudí se v ní staré pocity, mezi které patří i něco jiného než jen zklamání a nenávist... Společně přijdou na strašnou věc, která může ovlivnit budoucnost celé země. Stane se Kail zase normálním člověkem? Odpustí Nikovi? Povede se jí zachránit budoucnost země?

Celé roky strávila v táboře Jupiter aniž by přitahovala pozornost. Trénovala se svou kohortou, měla svůj okruh přátel a nejlepší starší sestru, která na ní už od chvíle, co se k legii přidala, dávala pozor. I když její sestrou vlastně nebyla. A pak se to vše pokazilo příchodem jejího bratra, který převrátil vzhůru nohama vše, co znala a milovala. Všechna práva na postavy, kromě ty mnou vymyšlené, patří úžasnému Ricku Riordanovi.

Alexis se po dvou letech probouzí v táboře polokrevných. Vše se změnilo. Všichni okolo ní vypadají jinak, ona sama vypadá jinak. Ztratila svůj domov a svou rodinu v táboře Jupiter a u Řeků se jako doma cítit nedokáže. Musí si najít svou vlastní cestu, jak zapadnout. Nachází staré známé, dělá si nové přátele. A kdo ví? Možná na konci cesty bude mít víc než domov a rodinu... Všechna práva na postavy patří Ricku Riordanovi, až na ty mnou vymyšlené. Zároveň si nepřivlastňuji píseň Apollo od Timebelle, která se v ději vyskytuje.

Gabryell by ve svém věku měl mít rodinu, dům a spokojený život. Jenže má jen ten spokojený život a ač všechny okolo sebe přesvědčuje, že mu to nevadí, někde tam hluboko v duši je nespokojený a taky touží být šťastný.

Stačilo pár kapek deště. ,,Hej! Počkej!" Křikl na mě. ,,Nechceš svézt?" Usmíval se na mě z jeho černého mercedesu. ,,Ne já radši půjdu pěšky." Chtěla jsem jít dál. ,,Budeš mokrá, teda pokud sis nevzala deštník." Stále se na mě koukal. ,,Hej o co ti jde?" Spadl mi mokrý pramen vlasů do obličeje. ,,Jen nechci aby si byla mokrá." Zasmál se. ,,Tak fajn..." Ano, tohle byl začátek nejhorší etapy mého života, nebo nejlepší. ❗️Obsahuje vulgarismy, chlast, drogy a další...