Kai se v poslední době čím dál častěji propadá na dno a neví, co se sebou. Jednoho dne ho ale kamarád vytáhne do klubu, kde se setkává s Andreasem Riverou. Mladým ambiciózním majitelem tohoto podniku, který rychle obrátí jeho svět naruby, a s nímž Kai znovu zažívá zapomenuté senzace. Co se pro obě strany zpočátku jeví jen jako příjemné rozptýlení, ovšem začne nabírat na hloubce, s čímž ani jeden z nich nepočítal. Ani okolí není právě přející a Kai se tak ocitne na dně ještě několikrát. Bude jeho vztah s Andreasem dost silný na to, aby se s problémy zvládli vypořádat? Upozornění: Příběh se mimo jiné zabývá tématem sebepoškozování a vyskytují se zde sexuální scény. ~romance~ ----------------------------------------------------------------- published 7. 10. 2022 |24. 5. 2022 - 27. 6. 2023| 1000 přečtení - 1. 4. 2023 2000 přečtení - 17. 7. 2023 ©Dejzina 2022

Přišel jsem na jednu zajímavou věc. Věc, která se týká jeho a zároveň všech. Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě. Vím to s naprostou jistotou. Nikdy. Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.

19. století v Itálii nebylo plné pouze válek, bylo plné i lásky. Takové lásky, která byla pro tuto dobu dost neobvyklá a pro některé dokonce i zvrácená. Cover od Denistaurusk❤

Jako kus masa byl provdán do šlechtické krve. Nemuselo by to být tak zlé, sám byl čistokrevný a velmi vychovaný. Na rozdíl od svého nového manžela, ovšem věděl co znamená „myslet na druhé" Starostlivý aristokrat musí nejdřív projít peklem, než jeho drahý pochopí co znamená lidská osobnost a její hodnota. Otázkou zní. Nebude příliš pozdě? Zvládne své chyby napravit a zlomeného manžela si udobřit?

Každý z nás vstupuje do života z jiného startovacího bodu a ne každému se to musí zamlouvat. Stejně jako Samuelovi, který si je ve svém vratkém životě jistý jen jednou věcí, na všechno je vždy sám, a tak to i zůstane. Nebo snad ne? A pokud by se přece jen nakonec našel někdo, kdo by chtěl jít životem s ním, nebude to všechno nakonec horší než být sám?

BOY x BOY Co se stane, když se jednoho dne ve škole objeví nový kluk, který nemá zájem o ničí pozornost? A co se bude dít, když se Tylerovi podaří jeho pozornost získat? Čtěte a dozvíte se. | velmi krátké kapitoly | #1 v kategorii "short story" #1 v kategorii "myšlenky" #1 v kategorii "thoughts" #1 v kategorii "angst"

Rainovi bylo teprve devatenáct let, když se mu narodila dcera. A zůstal na ni úplně sám. Jude si zase chtěl přivydělat hlídáním psů. A možná to zní absurdně, ale právě tyto situace změnily trajektorie jejich životů. Někdy k tomu totiž stačí úplná maličkost nebo malé nedorozumění.

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Celá dnešní společnost je postavena na principu stáda a my všichni jsme jeho příslušníky. Skoro až úpěnlivě se snažíme v něm zůstat, splynout s davem, nijak nevyčnívat. Schováváme to, kým doopravdy jsme, abychom se vyhnuli vyloučení z něj. Svět je plný přetvářky a lži, jež se schovává za pravdou. Možná je třeba konečně čas shodit ze sebe beránčí roucho a být sám sebou. Ovšem, cesta k uvědomění není nikdy jednoduchá. A pro Willa s Alexem to bude opravdu těžké. „Vidíš ty ovce, pasoucí se na té pastvině za ohradou, Wille?" „Ano, vidím. Co s nima?" „Ty jsi jako ony. Slepě jdeš za vůdcem stáda, neohlížíš se na les opodál, co ti nabízí volnost a svobodu." „Pokud já jsem ovce, Alexi, tak ty jsi zase ten beran, za kterým jdu. V tom případě pak nepotřebuju žádný les." ______________________________ - Upozornění: LGBT román - Aktuálně se postupně přepisuje = něco nemusí úplně dávat smysl - Přepsáno 18/21 kapitol - Vítěz Hvězdobraní 2019 v kategorii Frajer z vedlejší koleje - Prequel pod názvem Červenčina maska Za cover velice děkuji @Gipi155 Díky i mým věrným betám: @pogmanka @MargarethMerry @Nina_1881 -