,,Potřebuju tě. Přísahalas, pamatuješ? Přísahalas, že mě neopustíš... Že zůstaneš." 1. místo - #sad (31. 1. 25)

A ať už náš příběh skončí jakkoliv, jsem a vždycky budu vděčná, že jsem tě ve svém životě měla Petře. - - - Příběh je pouze smyšlený. Nemá nikoho zesměšnit či urazit. Mohou se zde objevovat pravopisné chyby, vulgarismy, 15+ scénky, alkohol a drogy

Jsem Lucia, ale všichni mi říkají Lucko. Celý svůj život, jako bych žila ve své minulosti. V minulosti, která se točila pouze okolo života ostatních. Okolo mojí mámy a mého mladšího bráchy. No a když přišla nabídka na cestu do Brna, tak přišel čas na moje štěstí. Proto jsem se i přes moje problémy, rozhodla odjet. Rozhodla jsem se sbalit si kufry. Rozhodla jsem se najít svojí budoucnost, svoje štěstí a taky už konečně svůj život. Netuším, do čeho se vrhám. Nevím za kým jedu, nebo kde budu bydlet. Vím jenom jediné, je potřeba najít sebe. Po devatenácti letech svého života, jenž byl plný omezení chci konečně utéct, aspoň na dva měsíce. Poznat nové lidi i když mi to moje problémy neusnadňují. Možná toho budu litovat, možná ale taky nebudu chtít zpět. Takže pokud máš pocit, že tě zajímá příběh holky, která se vydala za svojí internetovou kamarádkou, již v životě neviděla a rozhodla se tam zůstat celé léto, tenhle příběh je pro tebe. ... Je to příběh o holce s psychickými problémy, jež se rozhodla utéct od své minulosti. Je to příběh holky, která má problém porozumět svým emocím. Jenomže jak je u osudu zvykem, svede ji na společnou cestu s klukem který se emocemi už nějakou dobu neřídí, s klukem, pro něhož jsou emoce to, co bolí. Jak to dopadne? To už si musíš přečíst.

Ulice 17. listopadu je místo v Pardubicích, kde se setkávají přátelé, nebo jdou do zdejších restaurací. Místo, kde se prochází rodiny o Vánočních svátcích. Ale také místo, kde se setkáváme my dva. Za účelem obchodu. Obchodu s drogama.

,,Ty seš ale maličká..." / Příběh o Nele, která poznala svět dospělých o trochu dřív, než by bylo zdrávo. Drogy, sex, alkohol a velký peníze, o tomhle měla přehled. Na to, jak byla malá, s ní jako s malou Jakub nezacházel.

Byla moje všechno. Byla důvod, proč jsem každé ráno vstával s úsměvem. Věděl jsem, že leží vedle mě. Byla moje světlo, moje naděje, moje štěští a radost. Miloval jsem ji. Miloval jsem ji tak, jako nikdy nikoho. Jenže to bylo všechno moc nádherný na to, aby to mohlo trvat navždy. Obálku mi vytvořila @Glowess.❤