„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.

Jmenuji se Cora Collins a je mi 17 let. Jsem obyčejná teenagerka z USA, ale v něčem přeci jen trochu odlišná. Můj otec je mafián. Ano mafián. Zjistila jsem to před pár měsíci úplnou náhodou. A pak je tu Justin. Je to nejoblíbenější kluk na škole a já do něj už několik let tajně zamilovaná....

Unesená. Zničená. Slabá. Ztracená ve svých pocitech, které vykvetly i přes všechnu tu bolest. Zneužitá. Mučená. Prázdná. Zamilovaná i přes tak krátký čas. Zmatená. Zklamaná. Ohrožená. Dospělá i v tak mladém věku. Tahle slova odkrývají příběh, který v nás vyvolává obavy, děs, touhu i lásku. Pokud i přes to vás tento příběh zaujal, tak se pohodlně usaďte a připoutejte se, vítejte na horské dráze u knihy "Bez křídel"