Život jsem držela pevně ve svých rukou a měla ho naplánovaný, i když jsem věděla, jak naivní to vše je. Ale změnilo se vše. Ty jsi se změnil stejně jako tvé postoje ke mně. Byli jsme dva protipóly, které se přestaly přitahovat. Jak to s námi skončí? *Jedná se o fanfikci, vše je smyšlené a je zde jen smítko pravdy*

Byla moje všechno. Byla důvod, proč jsem každé ráno vstával s úsměvem. Věděl jsem, že leží vedle mě. Byla moje světlo, moje naděje, moje štěští a radost. Miloval jsem ji. Miloval jsem ji tak, jako nikdy nikoho. Jenže to bylo všechno moc nádherný na to, aby to mohlo trvat navždy. Obálku mi vytvořila @Glowess.❤

Veronika se vrací po jedenácti letech z Velké Británie zpět do Čech společně se svým přítelem Martinem. Potká se opět s Dominikem? Bude jim vesmír tentokrát přát? Nebo to jim to něco překazí?

Všechno to začalo v roce 2008, kdy se Veronika přistěhovala do Pardubic. Tam potkala člověka, který ji nějakým záhadným způsobem poznamenal život. Skončí společně nebo je vesmír rozdělí? I. díl příběhu

Dívka, na jejíž jemné pokožce zaujímá místo malá růžička, její černé vlasy končí na lopatkách a oči mají světle modrou barvu. Byla nedotčená a čistá až do chvíle, kdy potkala onoho kluka. Někoho, kdo žije jiný životní styl než ona. Život obou se rázem změní. Umístění: 7.7.2021: # 2 fikce 20.7. 2021: # 1 teen

Jmenuji se Klára Kopecká a obětovala jsem svůj život za tři desítky dalších. Jsem si ale jistá, že kdybych to mohla vrátit, udělám to. Díky své naivitě jsem se dostala do jednoho z největších mafiánských impérií o kterém jsem předtím neměla ponětí. ... Co se stane s mladou holkou, která jenom chtěla zachránit, co nejvíce lidí? Co se s ní stane, když všechny hodnoty, které vyznávala najednou nebudou platit? Dokáže utéct, aby si zachránila život nebo se místo toho zamiluje? Co bude dělat, když zjistí, že se nic nestalo náhodou? Dokáže ji její přítel zachránit? Budev vůbec chtít být zachráněna? To všechno v příběhu Behind the walls.

*Pokračování příběhu SEDM* Příběh pokračuje o sedmnáct měsíců později. Každému se za těch pár měsíců změnil život. Některému k lepšímu, některému k horšímu. Neviděli se dlouhých sedmnáct měsíců, které je změnili k nepoznání. Z Dominika je úspěšný rapper a z Natalie hrdá matka. Dokáží se dát zpět dohromady? Dokáží spolu vychovat dítě? Zvládne Dominik zjištění, že je Natalie zasnoubená? To všechno v druhém dílu příběhu Sedm. ... "A nechce si jít Dominik odpočinout a říct mi to, až se vyspí?" Pokusím se ho odbít, abych se mohla jít vyspat. Zábava sice je, ale já bych spíš preferovala spánek. "Ne, dokud ti to všechno neřeknu." Stojí si za svým nad čímž už jenom zakroutím hlavou. "Já..já vím, že jsem hroznej člověk a že už si nezasloužím ani jednu tvoji slzu. Vim že jsem idiot kterej ti třikrát ublížil, jen mě nech říct jedno. V ten den, kdy si mi před tvými rodiči řekla, že mě miluješ, se můj svět zase roztočil, nebo co světy normálně dělaj. Prostě se mi vrátila naděje, že budeme spolu, že já budu s tebou, v což jsem už nevěřil, když si dávala přednost rodičům. Protože i když tomu možná nevěříš, tak já jsem bez tebe absolutní nic." Zaškytá znovu. I když je úplně na mol, ví co říká a myslí to vážně. ... Koho milujeme, toho nejsme nikdy pevně rozhodnuti opustit, i kdyby nám sebevíc ublížil." - Colette „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne." - Václav Havel

Upřímně mě nikdy nenapadlo, že mi hlídání jednoho dítěte změní život. Že on mi změní život, který jsem měla ráda. Nečekala jsem, že bych to někomu takovému někdy dovolila. Co se to stana z holky, která se chovala podle všech pravidel a najednou potkala jeho? Co se stalo, když jí ukázal svět, o kterém neměla ani tušení? Dokáže ho milovat a dokáže on milovat jí? Dokážou překonat všechny překážky? ... "Hele, já vim že si o mě slyšela hrozný věci a přiznávám, dělal jsem je. To, co si slyšela od Aničky nebo Viktora jsem dělal a chci, abys to věděla. A taky přiznávám, když jsem tě viděl, první co mě napadlo bylo, jak hrozně rád bych tě dostal do postele. Jenže pak jsem tě poznal a nepřemýšlel jsem nad tebou jenom jako nad věcí, kterou bych po první noci odkopnul, ale jako nad někým s kým je mi dobře." Mluví a já na něj jen koukám , protože nevím, co mám úplně říct. "Dominiku.." Přerušuji ho a zhluboka se nadechuji. "Ticho, ještě jsem neskončil. Každopádně si říkala, že mě neznáš a nevíš, co ode mě čekat a tak jsem pro jednou zapojil svůj mozek a něco mě napadlo. Dej mi sedm dní." Navrhne věc, který úplně nerozumím. "Sedm dní?" Ptám se ho zařazeně a úplně nevím, co tom myslí. 20.4.2020 #1 Fanfikce 3. 6. 2020 #2 Romance

Kluk, kterému říkali většinou přezdívkami a v labelu byl v pozadí všech ostatních, jelikož se hudbě nevěnuje. I přesto se spoustě holkám líbí a jsou do něho zamilované. Já to tak neměla. Má maličkost je jen obyčejná holka z Ústí, která si žije svůj vlastní život a řeší své problémy a donedávna ho ještě neznala. On si mezitím užívá život, ve kterém má hudbu, holky, alkohol a práci. Jednoho dne se ale naše životy střetly a on do toho mého přitáhl něco světlého a snažil se ho změnit k lepšímu. -- * V příběhu se nachází sexuální scénky, drogy a alkohol, sprostá slova, agresivita aj. * Příběh je smyšlený. Je doplněný věcmi z mého života. Ne vše co se v příběhu nachází je pravda, berte na to ohled, děkuji :)) 21.7. - #1fikce

,,Mám ho od ní pro štěstí." Zašeptala jsem tiše, zatím co mě objímal zezadu a hlavu měl opřenou o moje rameno. Přitom jsem měla pocit, že zatím mi přináší jen smůlu než štěstí. Jediný štěstí, které mi přinesl, byl Dominik. Hltal každé mé slovo, které vyšlo z mých úst. Ani nevěděl, jak moc jsem mu byla za to vděčná, že mě poslouchal. Potřebovala jsem, aby mě někdo vyslechl i když to byly třeba absolutní blbosti. Hlavně teď před tou hodinou než to všechno mělo začít. Na to na co jsem se nikdy netěšila a nemyslela si, že to může nastat až tak brzo. Co jsem komu udělala, že se mi tohle děje? Kde se stala chyba? ,,A já se nemůžu vzdát toho co teď mám." V jeho očích bylo prázdno. Tvářil se zase tak chladně jak kdysi a nebyl si vědom, jak moc mě to bolelo. Ovšem jsem byla smířená, že si za tohle můžu sama. Vždycky když jsem plakala, tak si mě obejmul, usmál si se na mě a řekl, že je to dobrý, že jsem přece tvoje štěstí, který nikdy nepláče. Kam to zmizelo, tak rychle? Ve chvíli kdy to potřebuju nejvíc a řekl si mi třeba, že to spolu zvládneme. Kde to je? Někdo nám tam nahoře prostě nepřál, obzvlášť mně. cover by @Glowess