„Všechno to začíná i končí ve tvé mysli. Čemu dáš možnost ovládnout tě, to tě ovládat bude, pokud to dovolíš..." Člověk by nikdy neměl být vězněm své vlastní minulosti. Ta by měla být spíš lekcí, než doživotním trestem. Jenomže je těžké držet se toho, když vám lidé i okolí, v němž se nacházíte, neustálé připomínají, čím jste byli a čeho jste se dopustili. Své o tom ví i Draco Malfoy, usvědčený smrtijed, který si musí z donucení Britského ministerstva kouzel dokončit vzdělání na Bradavické škole. Musí strávit deset měsíců v místě, na které má sice i dobré vzpomínky, ale ty špatné stejně převládají. Musí žít bok po boku s lidmi, kteří jím opovrhují a které nenávidí skoro tak vášnivě, jako oni jeho. Jenomže nakonec to nemusí být až tak špatné... Ne, pokud má dostatečné odreagování v podobě členky Zlatého tria, která mu změní život způsobem, který nepředvídal a neočekával. Jenomže to nejlepší vždycky přichází odnikud a zcela nečekaně. „Potřebuje vedle sebe někoho, kdo uvidí všechno to špatné a zlé v něm, a i přesto bude chtít zůstat." *** Nejedná se o mně tolik vlastní dlouhou parodiokomedii. Mělo by jít o krátkou kapitolovku o jednom životem zlomeném blonďákovi. Mělo by. Uvidíme, co z toho nakonec vyleze. Doufám, že se vám bude povídka líbit a nápad, který mám v hlavě už řádku měsíců, taky. *** Duševní vlastnictví postav (mimo mnou vytvořených) a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží nepřekonatelné J. K. Rowlingové. Z povídky mi neplyne žádný zisk.

Harry Potter prohrál, kouzelnický svět patří Lordu Voldemortovi. Od bitvy o Bradavice uběhlo bezmála pět měsíců a Británii pohltila temnota, která se jako mor rozlézá do celé Evropy. Strana zla má obrovskou převahu nad stranou světla a boje mezi členy obou stran jsou na denním pořádku; počet obětí války stále narůstá, jako narůstá i pocit zoufalství a beznaděje. Víra v dobrý konec se vytrácí, neb dva hlavní aktéři nejhorší války všech dob se schovali do ústraní. Lord Voldemort k tomu všemu pozvedává černou magii na další úroveň - za pomoci své nejvěrnější následovkyně a pravé ruky, Bellatrix Lestrangeové, která se nakonec ukazuje jako mnohem nebezpečnější, než se zdálo. UPOZORNĚNÍ: Děj se s kanónem rozchází od začátku bitvy o Bradavice v Relikviích smrti. Severus Snape je naživu a stále zastává pozici dvojího agenta. Žije i většina smrtijedů, Remus Lupin a Tonksová. V příběhu se vyskytují vulgární výrazy, násilí, mučení, smrt v mnoha podobách a sexuální scény. *** Začátek: 25. června 2018 Konec: 16. května 2020 *** POVÍDKA JEŠTĚ NEPROŠLA ZÁVĚREČNOU KOREKCÍ A LEHKÝM PŘEPISEM. Nejsem úplně spokojená se stylem psaní prvních kapitol, takže se to v budoucnu maličko pozmění. Ty dva roky na tom jsou fakt znát. Tak se, prosím, začátkem nenechte odradit. *** Slavnostně přísahám, že nic ze světa Harryho Pottera (vyjma postav, míst a nápadů mnou vytvořených) nevlastním, to náleží nepřekonatelné J. K. Rowlingové a Warner Bros. Z povídky mi neplyne žádný zisk.

Láska občas není jednoduchá, o tom vědí Draco Malfoy a Hermiona Grangerová své. A Osud se občas potřebuje zasmát, a tak jim do cesty připravil ne jeden, ale hned dva důvody, proč jejich lásku znovu oživit - Scorpiuse a Carinu Grangerovi, dvojčata pojmenovaná podle hvězd. Dvojčata, která mají zvídavost své matky a mazanost svého otce, dvojčata, která se rozhodnou nenechat věci jen tak. A tak po patnácti letech poznávají svého pravého otce, vedle něhož chtějí vidět svou matku. Za každou cenu... *** „Podívej se na ně," přistrčila k němu Daphné nějaký výstřižek z časopisu. Co mu první bilo do očí, bylo to, že jsou to dvojčata. Bez pochyby, seděli k sobě věkově a byli si dost podobní. Když se na ně ale podíval pořádně, docházela mu jistá spojitost mezi tím vším. „To jsou děti Grangerové?" Na chlapci bylo něco z Hermiony, nebyly to jen temné oči, ale i něco, co vyzařovalo z jeho tváře. Potom se zaměřil na dívku vedle něj. Byla menší než její bratr, na kterého se s Hermioniným úsměvem dívala modrýma, snad až šedýma očima. Jeho očima... *** Ráda bych řekla, že příběh nebude klasická Dramione, budu se hodně zaměřovat na vztahy mezi rodiči a dětmi, taky několik málo věcí nebude sedět do HP kánonu, tak mi to snad odpustíte. 😊

Od války uplynulo pár let. Ministryní kouzel se stala Hermiona Grangeorvá. A jelikož každý má nějaké tajemství, tak i ona má své, které neřekla ani nejlepší kamarádce. Co se stane, když se její přátelé dozví s kým chodí a je to opravdu on? Postavy (mimo mé vlastní) a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží J. K. Rowling. Povídka nebyla sepsána za účelem zisku.

„Ty zlomené části v nás dokážeme slepit jedině společně. Jsme si zároveň jedem i protijedem, zároveň ničíme i uzdravujeme. Kdy tomu bude konec? Na šťastné konce nevěřím, ale pravdou je, že každý náš konec bude šťastný. Jen aby ten konec už nastal, abychom byli svobodní." Život občas nejde tak, jak si přejeme. A občas je potřeba obětovat vlastní život a štěstí pro někoho, kdo vzešel z jedné jediné noci, jež se stala osudnou. Jedenáctiletý Scorpius Malfoy odjel do Bradavic. A jeho rodiče konečně můžou na pár měsíců přestat hrát své neúnavné role... aspoň doma ano. A když sejmou masky, začne se dít, co nepředvídali. Nikdy není pozdě začít znovu. Jen je potřeba udělal krok vpřed. *** Začátek: 17.2.2020 Konec: 22.2.2020 *** Slavnostně přísahám, že postavy (mimo mnou vytvořených) a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží nepřekonatelné J. K. Rowlingové. Povídka není psaná za účelem zisku.

Navazuje na povídku ZLOMENÉ ČÁSTI. „Rozvést se s ní, to bylo správné rozhodnutí. Začít si s ní po rozvodu znovu, to už ne." Věci se občas nedějí tak, jak si přejeme. Proč by měl člověk zůstávat ve vězení, když jsou mříže jeho cely dokořán? Po dvanácti letech nuceného manželství se rozvedli, aby mohli začít znovu, tentokrát správně. Jenže to úplně nedopadlo. Nakonec zjišťují, že problémem nebylo jejich falešné manželství. Ne, problém je jednoduše v nich a oni si jsou den ode dne jistější, že k sobě nepatří. Bylo docela lehké si to uvědomit, ale přijmout to... Plni zlomených částí bloudí cestou ztracených. Každý sám, a přece spolu. *** Začátek: 16.8.2020 Konec: *** Slavnostně přísahám, že postavy a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží úchvatné J. K. Rowlingové. Z povídky mi neplyne žádný zisk.

Dramione/Scorose Láska kvete v každém věku. V každé době, v každé generaci. Někdy je k ní cesta dlouhá a trnitá, náročná jako život sám, jindy je to ta nejjednodušší a nejpřirozenější věc. Draco už jednou miloval a znovu už nechce. Otevřel své ledové srdce jen pro svou milovanou manželku, a po její smrti jej zase bezpečně zavřel. Nalhává si, že mu perfektně vyhovuje samota, ale pomalu zjišťuje, že opak je pravdou. A když se jeho syn zamiluje do dcery jeho odvěkých nepřátel, všechno se začne měnit. Brzy zjišťuje, že má s ministryní kouzel a matkou přítelkyně svého syna společného víc, než si troufal myslet. A to solidně zatočí se vztahem Scorpiuse a Rose, kteří mají prozatím dojem, že jsou nerozdělitelní a že žádná překážka není tak velká, aby ji nemohli společně zdolat. Mýlili se. Mýlili se úplně všichni. *** Oddechová povídka o lásce dvou generací, které spojuje naprosto všechno. *** Začátek: 19. ledna 2021 Konec: *** Slavnostně přísahám, že postavy (mimo mé vlastní) a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží nepřekonatelné J. K. Rowlingové. Povídka není psána za účelem zisku, a taky mi z ní žádný neplyne.

Člověk si často neuvědomuje vzácnost všedních okamžiků, dokud se nestanou jen pouhými vzpomínkami. Prastará, leč pravdivá věc, která vždycky platila, platí a platit bude. Je děsivě lehké ztratit někoho, kdo v našem životě hrál důležitou roli, ale je zatraceně těžké tuto ztrátu přijmout, naučit se s ní žít. Draca Malfoye smrt kmotra pořádně zasáhla teprve až s odstupem času, ale ne o nic míň. Jednoho pozdního pondělního odpoledne se konečně odvážil navštívit Severusův hrob. Sám, jen se svými vzpomínkami na muže, jenž mu byl v některých věcech mnohem lepším otcem než Lucius. Nic od toho neočekával. Přišel sem sám, sám s pocitem nenávratné prázdnoty a s lilií v ruce. Sám i odcházel, ale přece jen si s sebou něco odnesl. Něco, co na dlouhé tři měsíce naplnilo jeho pondělní dny světlem a hřejivým teplem - světlem z lampy, o níž nikdy netušil, že by mohla svítit pro něj. Scházet se na hřbitově je možná trochu morbidní, ale kdo, když ne on a ta čarodějka mudlovského původu, bude Snapeovi nosit lilie? Lilie pro Severuse. Tohle bylo záštitou jejich schůzek, a tohle je sblížilo způsobem, který neočekávali. *** Zveřejněno 3.prosince 2019 9 031 slov *** Duševní vlastnictví postav a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží nepřekonatelné J. K. Rowlingové. Z povídky mi neplyne žádný zisk.

Láska je hra pro dva. Tři, ať si zahrají „Čaroději, nezlob se!". Výčitky svědomí jsou sviňa a nic není takové, jak se zdá. Špatný odhad člověka může vést ke katastrofě a nejlepší je řídit se heslem: Raň, než budeš raněn, třebaže bolet to bude stejně, ale aspoň hrdost mít újmu nebude. *** Duševní vlastnictví postav a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží nepřekonatelné J. K. Rowlingové. Povídka není psána za účelem zisku.

Navazuje na první díl 𝐃𝐫𝐚𝐦𝐢𝐨𝐧𝐞 - 𝐖𝐞 𝐦𝐞𝐞𝐭 𝐚𝐠𝐚𝐢𝐧! V rodině Malfoyových nebylo nikdy klid a to se nezměnilo ani po válce. Nyní se však Draco s Hermionou musejí vypořádat snad ještě s něčím horším než je samotný Lord Voldemort - s divokými hormony svých dětí. Všechna práva patří J.K. Rowlingové. ************** Scorpius Hyperion Malfoy, Albus Severus Potter a James Sirius Potter - nezničitelné trio, které dělá všelijaké šaškárny, kde se dá. Scorpius se velmi potatil a Draco toho začal litovat hned, jakmile Scorpius dovršil patnácti let. Šlo to s ním od desíti k pěti a z hodného chlapečka se stal pohledný zmijozelský rebel, který ovšem velmi miluje svou rodinu. Rose Weasleyová - Malfoyová. Jedním slovem inteligentní, zábavná, hezká a chytrá. Rodina je pro ni vším a studium v Bradavicích na prvním místě. Se svým bratrem je většinou za jedno a svou malou sestru ráda učí novým věcem a pomáhá jí. Ale jako každá dospívající dívka řeší trable s láskou, což jí život nijak neulehčuje. A poslední...Lacerta Narcissa Malfoyová. Člověk by si řekl, že tato devítiletá dívenka nemá na nepřetržitou domácnost v Malfoy Manor žádný vliv. Ale to je jeden velký omyl. Malá Lace si uměla svou andělskou tvářičkou obmotat kolem prstu téměř kohokoli, včetně jejího dědečka. Kromě toho, dokázala velmi dobře tlumit hádky mezi rodiči tím, že jen vstoupila do místnosti. Lacerta také vidí vzor ve svých straších sourozencích a chová k nim obrovskou úctu. Ale narozdíl od svých sourozenců si Lace ráda potrpí na pozornost. Nemá ráda, když ji někdo přehlíží jen proto, že je nejmladší. Draco s Hermionou ale mají z toho všeho nervy na pochodu a občas se stane, že z toho vznikne nemilá hádka, kterou většinou ukončí jeden z nich nebo někdo z dětí. Jak to nakonec dopadne?