Nara je elfkou z rodu Navareas! Stejně jako všichni z jejího rodu vládne mocnou magií. Nejenže je mocná, ale je i krásná a v její rodné vesnici toto spojení znamená, že by ze svatby mohla její rodina získat obrovský zisk! Jednoduše jí prodají tomu kdo za ní nabídne největší cenu! Možná proto utekla do královského města kde se již od svých 7 let podílí na krádežích, vraždách i jiných podvodech s největším a nejznámějším cechem zlodějů zvaném Rebelové. Když je zavražděn král vina dopadá na její hlavu a ani kontakty Rebelů jí nedokáží z královraždy vysekat a hrozí jí oprátka. Ovšem jen do chvíle než je jeden z rytířů pověřen, aby pravého královraha našel! Jestli se chce dostat do podsvětí královského města potřebuje pomoc někoho kdo je tam ceněný a oslavovaný jako hrdina... Jaká to šťastná náhoda, že zrovna jednoho z nich mají ve vězení!

Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Seberte své poslední síly, ať jste kdokoli. Boj za svobodu čeká nás všechny. Dovolili nám pocítit záblesk naděje, umožnili nám spatřit skutečný svět, ale pak stačilo pouhé lusknutí prsty a veškeré naše iluze se rozplynuly. Nikdy jsme skutečně nebyli volní, oni pouze chtěli, abychom si to mysleli. Zhroutilo se všechno od základů. Pro ostatní ve Městě jsme teď mrtví, nikdo nás hledat nepřijde. Sektory byly pouhým začátkem. Nyní nás čeká poslední cesta. A tentokrát nebudeme hledat východ, nýbrž smysl toho všeho a odpovědi. (21. 12. 2018 - 10. 02. 2022)

Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Teď už na tom nezáleží. Všichni jsme pouze jen ti, co přežili. Útěkem to začalo, ale srdceryvným rozloučením to rozhodně nekončí. Dlouhou dobu jsme hledali východ, jen abychom se nakonec dozvěděli, že nic není ani zdaleka tak, jak jsme si zprvu mysleli. Rozdělení. Zrada. Nepochopení. Zbylo nás pár, ale nevzdáme se. Naši přátelé nás potřebují. Dívka se zdrceným srdcem a silným odhodláním. Mudrc, který se mnohdy ani jako mudrc nezdá. A mladý skokan, který oplývá humorem v doslova každé situaci. Jak tahle trojice dokáže něco tak nemožného, jako je záchrana přátel, když ani neví, kde se tajemné sektory nacházejí? Co všechno se skrývá na odvrácené straně Města? A kdo je a kdo není jejich přítel? Do toho všeho se po nich chce, aby zapomněli. Dokonce se adaptovali! No, řekněte. Chodili byste jako by nic do školy se zbohatlými podivíny, když jsou kdesi v ruinách vaši přátelé a jedinou nadějí pro ně jste vlastně jen vy? (23. 8. 2017 - 24. 8. 2018)

PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)

Svět je rozdělen na dvě části, na jedné části žijí lidé a na té druhé draci. Dřív spolu tyto na první pohled rozdílné světy válčili, ale teď mají dohodu o udržení míru. Ta dohoda zahrnuje toto. Dovrší-li princ draků osmnácti let musí mu být přivedeny tři lidské dívky, podmínkou je, aby první měla vlasy černé jako oko draka. Druhá musí mít vlasy jako zlato kterým se splatil mír. Třetí a poslední je musí mít zvláštní a výjimečné rudé jako dračí oheň. Víte jaký je můj problém mám zrzavé vlasy a tento rok jsem dovršila stejně jako dračí princ osmnáctého roku. A to znamená, že můžu být poslána do země draků. Ale co, když se mi nepodaří úkryt a odvedou mě na hrad? Co když mě vyberou a pošlou do dračí země? Proč já musím mít takovou smůlu? Ale co když se mezi mnou a princem něco stane?...... Červenec - srpen 2019 1# v kategorii dragons

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo žít v budoucnosti? Ve světě plném vynálezů, úžasných inovací a snad i mimozemských návštěvníků? Představte si, že se vám toto přání splnilo. Žijete v Londýně v roce 2270. Můžete žít ve futuristických částech města, nebo se usadit na jižním břehu Temže, kde život stále připomíná časy dávno minulé. Svět zažívá nebývalý pokrok. Poprvé v historii je překročena rychlost světla, lidé se poprvé setkali s mimozemskou civilizací. Život se zdá být zdánlivě bezchybným. Stačí však málo a vy zjistíte, že takový rozhodně není. Stačí zahnout z osvětleného bulváru do vedlejší uličky, kde v nočním mrazu spí na holé zemi opuštěné dítě. Pokud vykouknete z bubliny vaší pohodlné existence, zjistíte, že svět není tak krásný, jak se zdá. Anglie stále bojuje ve světě za své zájmy. Proto, abyste se vy měli líp. No není to od ní hezké? Je, že ano? A co když vám řeknu, že za Anglii a vaše pohodlí bojují a umírají muži a ženy, kteří mnohdy nejsou ani pořádně dospělí? Co by, řeknete si, bylo to jejich rozhodnutí. Jsou to přece jen vojáci. Vycvičení profesionálové zvyklí na ztráty ve svých řadách. Jistě, to si myslí všichni, nejste sami. Ale potkali jste je někdy? Vydali jste se k letišti královského letectva, které máte téměř za dveřmi a promluvili jste si s vojáky? Myslím, že ne. Jinak byste věděli, že to, co si celý život myslíte, není pravda. Nejsou to žádné vražedné stroje. Jsou to skuteční lidé, kteří mají skutečné problémy, emoce a city. A ono „svobodné" rozhodnutí, které je vehnalo do řad armády, nebylo vždy tak úplně svobodné. Tohle je příběh jednoho z nich. Řadového vojáka, který si nikdy nedokázal zvyknout na smrt. Příběh vojáka, který se rozhodl raději riskovat život v armádě, než zemřít na ulici. Pozor! Probíhá korekce.

Každý večer usínat se strachem z rána... Každé ráno se probouzet s vědomím, že se to stane zase...že budeš muset jít na místo, kde tě všichni nesnáší, kde k tobě cítí zášť a mají pocit, že jsou lepší než ty... A proč? To je otázka, na kterou neznáš odpověď. Je to snad kvůli tomu, jak vypadám? Vždyť jsem podobný tolika lidem... Nebo je to tím, kdo jsem? A kdo vlastně jsem? Jsem člověk, jako každý jiný. Každý den musím chodit do školy a učit se. Každý den musím jíst a pít. Každou noc musím spát...tak proč!? Život mě nejspíš nesnáší...a jediné věc, která mi pomáhá to všechno zvládnout jsou mé obrazy. Kéž bych do nich mohl vstoupit, kéž bych do nich mohl utéct, ale nejde to...nebo ano?