Kdysi dávno…na počátku „moderní doby“, před zákazem dětí velké trojky se narodili tři polobozi. Syn Dia, syn Háda a dcera Poseidóna. Ve stejný den, ve stejnou hodinu. A všichni se báli ,aby se nestali zkázou pro celý svět. Oni však nezdědili po svých rodičích nenávist, naopak stali se odrazem lásky co v jejich božských rodičích byla, vyrostli spolu a jejich přátelství vyrostlo s nimi, do lásky a nerozlučnosti. Pak ale přišlo proroctví….proroctví které je mělo rozdělit tou nejhorší cestou. Smrtí. A stalo se něco co se už nikdy potom nestalo. Proroctví bylo odmítnuto. Ale za strašlivou cenu ….. Teď však přichází doba kdy je jiné proroctví přivede znovu zpět a dá jim šanci očistit se….. - navazuje a ignoruje některé z faktů z knih: Bohové Olympu(Znamení Athény & Hádův Chrám & Krev polobohů/Olympu ) od R.Riordana.

Před 6 lety byl z Bradavické školy čar a kouzel vyloučen student. Ministerstvo kouzel se domnívalo, že je zodpovědný za smrt svého spolužáka ze Zmijozelu, proto mu byly odstraněny vzpomínky a byl poslán zpět do mudlovského světa. Nyní se dozvídá pravdu... „U Poseidonových spoďárů! To nemůže být pravda! Já a čaroděj? Vždyť čarodějové neexistují! Jsou to jen mýty!" Ale ano, Percy Jacksone, je to pravda.

Kletá čepel pořád žije, avšak v cestě stojí ta, co šije. Zbraň dcery Athény najdeš, s pocitem viny možná vyhraješ. Polokrevný vládce bouře má těžce rozhodnout moudře. Polokrevná vládkyně vod temného pána ze světla sprovoď. Delfské orákulum vyslovilo nové proroctví. Po 20 letech, které byly z celého života Percyho Jacksona ty nejklidnější, přišla nová hrozba. Avšak hlavním hrdinou Poseidona není již jeho polobožský syn. Je to jeho patnáctiletá vnučka Kate Jacksonová, polobohyně na jejichž zádech leží osud řeckého i římského světa. Příběh momentálně prochází korekcí (momentálně již nemám mezery v gramatice jako tomu bylo před 5ti lety :) ) Postavy a svět, ve kterém píši příběh, je dílo Ricka Riordana. Mé postavy jsou smyšlené a příběh se 100% neshoduje s originálními knihami. V této knize nezemřel Jason Grace, jak je napsáno v sérii Apollonův pád.

Alexis se po dvou letech probouzí v táboře polokrevných. Vše se změnilo. Všichni okolo ní vypadají jinak, ona sama vypadá jinak. Ztratila svůj domov a svou rodinu v táboře Jupiter a u Řeků se jako doma cítit nedokáže. Musí si najít svou vlastní cestu, jak zapadnout. Nachází staré známé, dělá si nové přátele. A kdo ví? Možná na konci cesty bude mít víc než domov a rodinu... Všechna práva na postavy patří Ricku Riordanovi, až na ty mnou vymyšlené. Zároveň si nepřivlastňuji píseň Apollo od Timebelle, která se v ději vyskytuje.

Celé roky strávila v táboře Jupiter aniž by přitahovala pozornost. Trénovala se svou kohortou, měla svůj okruh přátel a nejlepší starší sestru, která na ní už od chvíle, co se k legii přidala, dávala pozor. I když její sestrou vlastně nebyla. A pak se to vše pokazilo příchodem jejího bratra, který převrátil vzhůru nohama vše, co znala a milovala. Všechna práva na postavy, kromě ty mnou vymyšlené, patří úžasnému Ricku Riordanovi.