Percy Jackson je normální šestnáctiletý chlapec. Žije ve Čtvrtém kraji zasvěceném bohu Poseidónovi. Stejně jako kterýkoli jiný obyvatel Panemu mezi 12 a 18 roky se modlí, aby nebyl vybrán do arény. A nikdy by ho ani ve snu nenapadlo, že se přihlásí dobrovolně...

Rea Vasiliade se poslední dobou dějí divné náhody. A to samé se děje její jediné kamarádce Alexis. Co se stane, když někdo unese Hádovu manželku? Příběh o... Vlastně blbostech, kdy já jako Rea a Kámoška jako Alexis zažíváme dobrodružství a v Táboře dáváme dohromady mé oblíbené Solangelo

,,Jak se mnou můžeš takhle mluvit? Copak nevíš, že umím přivolávat zombie a kostlivce a-" ,,No, teď bys nedovedl přivolat ani rybí kostřičku, aniž by ses přitom rozpustil na kaluž tmy, di Angelo," uchechtl se Will. ,,Řekl jsem ti, žádný další podsvětní nesmysly, to je příkaz od doktora. Dlužíš mi nejmíň tři dny klidu na marodce. Přímo odteďka." Nico cítil, jako by mu v břiše ožilo sto kostlivých motýlů. ,,Tři dny? No - no, to by asi šlo." - citace z knihy Bohové Olympu: Krev Polobohů, strana 442 Všechna práva na postavy patří R. Riordanovi, není psáno za účelem zisku.

Probudil se do naprosté tmy a hrozného hluku. Vyskočil na nohy, když se kolem něj ozval zvuk podobný siréně. Místo, v němž se nacházel, se pohybovalo neskutečnou rychlostí směrem vzhůru. Spadl na zadek a ucítil pod sebou zvláštní kovový povrch. Chytil si hlavu v dlaních a pokoušel se přemýšlet. Ale v hlavě měl prázdno. Z nějakého zvláštního důvodu ho to ani nefrustrovalo. Asi po půl hodině se prostor konečně zastavil. Chvíli se nedělo nic, ale pak se nad ním začal otevírat pruh světla, který ho naprosto oslepil. Dolehl k němu šum několika desítek hlasů. Všechny se zdály být chlapecké. Někdo k němu hodil provaz, jehož se zachytil, a začali ho táhnout ven. Rozplácl se na trávě, obklopen partou pár desítek kluků v jeho věku a posměšně si ho měřili. "Ahoj, bažo," klekl si k němu jeden chlapec. "Vítej v Placu." © James Dashner | Rick Riordan | Hyakume