Kdo by nezbožňoval Siriuse Blacka? Lis je do největšího bradavického sukničkáře zakoukaná snad už od jejich prvního setkání. Už dvakrát se ho snažila získat, ale pokaždé bezvýsledně. S nástupem pátého ročníku si ale dala nové předsevzetí - napotřetí už bitvu o Siriusovo srdce rozhodně vyhraje. Člověk by si ale měl dávat pozor na to, co si přeje. Mohlo by se mu to totiž splnit. Příběh je zasazený do Bradavic sedmdesátých let, kdy chodbám vládli Pobertové a učebně lektvarů Lily Evansová. Poprvé vzniklo: 2008-2010 Přepracováno pro Wattpad: podzim 2020 28. 11. 2020 - 2. 1. 2021 cca 50 tisíc slov Vhodné pro všechny čtenáře bez doporučeného věkového omezení

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Tento příběh jsem nazvala Invicta, protože to v latině znamená neporazitelní. Je to o jiném světě než je ten náš. Je to o čarodějnickém světě na první pohled klidném a záhadném, ale když se podíváš více do hloubky, uvidíš, že je plný zla a temnoty, která se začíná pomalu projevovat...

"Ahoj." "....." "Halóóó!" "......" "Jsi tam?" "Proč mi sakra píšeš!" Tohle je má první, nevím jestli poslední, short story. Doufám, že se bude líbit. ps: Obě hlavní osoby se ještě objeví i v short story: Oh no not you again!

„To byla nejhorší hodina mého života." „Myslíš si, že já jsem si to snad užíval?" „Šlápl si mi asi tak pětkrát na nohu!" „To bylo naschvál, krávo!" Toto je pokračování Trčet v lese s nánou.

„Zase ty?" „Tak...koho jiného si asi tak čekal?" „Heh." Zasmála se a pravila: „Ty jsi tak legrační." Tahle short story se bude trochu týkat mé první short story (Proč mi sakra píšeš?), ale nemusíte jí číst, jen říkám, že se tu objeví Scott a možná dokonce i Ellie...

Stojím v bílé chodbě. "Máme vězně, bude nám zpívat." Řezavě se smál jeden z mých kolegů. Trhl s paží vězně a otočil ho směrem k nám. Upíral na všechny naštvaný pohled, ale nejvíce naštvaný pohled upíral na mě. Věděla jsem proč, protože tato osoba je můj bratr.

Jmenuji se Regan, ale tady je to všem jedno, jak se jmenuju, hledím si svého, protože kdybych to nedělala tak bych.....

Usneš na Zemi, ale probudíš se na jiné planetě. "Jsme na planetě Low blow." "Proč se jmenuje Podpásovka?" "První lidé to tady to tak nazvali, když se tu objevili, byla to pro ně jako podpásovka."

Tohle je můj druhý příběh, a jedná se trošku poezie. Je to báseň, co jsem napsala když jsem byla mladší, a ještě jsem nevěděla jak pořádně napsat báseň takže to dopadlo takto. Ale mě osobně a všem lidem kteří to doposud četli se to líbilo, tak jsem si řekla, že to zveřejním. Jedna kapitola = jedna sloka 19. 9. 2k17 ... #74 v Poezie 22. 9. 2k17 ... #47 v Poezie 23. 9. 2k17 ...#31 v Poezie