18-ročná Wendy je unesená piatimi chlapmi. Pre ňu je to veľký šok ale pre tých chlapov veľká radosť a veľký úspech.

"Slibuji, tatínku." Ozýval se ordinací jemný dětský hlásek. Zněl však zoufale a nechápavě. Malá holčička klečela u otcova bíle povlečeného lůžka a pevně držela jeho ruku. Nebrečela, jen v tváři měla neskutečně smutný výraz a jen v koutku oka se jiskřilo zrnko naděje, že pochopí, co se tady děje a že tatínek bude zase jako dřív.

Sedím na koberci ve svém pokoji uplakaná a přemýšlím jaké to asi je, cítit ten neskutečný pocit, že za chvíli vše konečně skončí a od všeho utečete. Cítit tu dokonalou úlevu, když vidíte, jak vám rudá krev stéká po ruce a vaše tělo slábne. Že už bude dobře. Žádné slzy, násilí,lži nic... Přetáčím žiletku v prstech. Mám to udělat? Nebo ne? Přátelé říkají, že ne, v žádném případě. Ale já...já už to nedokážu. Nenávidím ho, zničil mi život a bylo mu to úplně jedno, tak, at se do mě, ted nestará. Zase jsem se tiše rozplakala. Já...já potřebuji, chci… cítit ten pocit. Tiše vzlykám. "Páji...sbohem" trochu se pousměji, zašeptám do ticha jméno své nejlepší kamarádky. "Prosím odpust měla jsem tě hrozně moc ráda" zašeptám, ještě si přiložím žiletku k zápěstí a říznu. Tělem mi projede neskutečná bolest, ale hned ho vystřídá uspokojení, klid, úleva. Žádný strach. Pousmála jsem se. Ano...tohle jsem potřebovala. Dívala jsem se na svou ruku a potoky krve, které se mi z rány řinuly na koberec a cítila jsem neskutečnou úlevu. Zavřu oči a nechám se unášet do bezvědomí.  Náhle jsem otevřela oči a viděla někoho, u kterého jsem si myslela, že ho už nikdy neuvidím. Viděla jsem svou tetu, která umřela před asi 7 lety. "Zlatíčko, co jsi to udělala? Ty..ty sem ještě nepatříš!" zašeptá. "Teto, tetičko" zakřičela jsem a vrhla se jí kolem krku. "Já...já se tam už ale nechci vrátit" kroutila jsem hlavou a rozplakala se nanovo. Přitulila jsem se k ní. Všechno kolem mě začalo potemnovat, cítila jsem jako by mě od ní něco táhlo pryč. Natahovala jsem po ní ruce. "Ne tetičko ne, neopouštěj mě" pláču. Náhle vše potemnělo a já už jí nikdy nespatřila.

Příběh je o sedmnáctileté dívce, která miluje ze všeho nejvíc tanec. Narodila se pro něj. Jaké spády si pro ni a její přátelé z taneční skupiny život přichystá se dozvíte v následujícím příběhu. Více neprozradím, jen....bude to mazec. č. 264 v kategorii Romance

Airin je obyčajné dievča z New Yorku. Vlastne ani nie tak obyčajné... Jej mama je svetovo známa modelka a otec bohatý biznisman, ktorý jej dopraje všetko. Na tieto narodeniny dostane neočakávaný darček, ktorý jej zmení celý život..... Zamiluje sa do svojho trénera a prežije nejedno dobrodružstvo, okúste jej život aj vy...

Tento pribeh je o dvohc krasnych vlkoch :) Katie a James viac sa dozviete pri citani

Každé dievča chce zlého chlapca,ktorý by bol dobrý len na ňu. Každý chlapec chce dobre dievča, ktoré by bolo zlé len naňho. Lottie je dobré dievča, má všetko čo len chcela. Skvelú rodinu, končí strednú , má najlepšiu kamarátku a skvelého chlapca ktorý by jej zniesol aj modré z neba. Ale aj tak má pocit že jej niečo chýba. Čo sa stane keď stretne Eliotta? Ako sa to bude vyvíjať ďalej ? (Sú tu gramatické chybý...veľa ) Najlepšie hodnotenie #1 in Romance Prajem príjemné čítanie

Život je těžký a jedině neustupující naděje dává smysl života. Pro mladinkou Charlotte se zdá být nedosažitelná, ale její srdce říká něco jiného.

Tento príbeh sa líši od ostatných. Tu nejde len o vzťahy ani o prekážky, ktorými musí prejsť asi každý z nás . Tu ide o splnenie sna. Lenže čím si človek musí prejsť aby splnil sen?