Jsem Lev Haiba. Kvůli otcově práci jsem se jako malý často stehoval po celém Rusku. Když už jsem si myslel, že ten proklatý řetězec končí, jelikož jsme na jednom místě zůstali přes čtyři roky, opět mě zklamal. Vím, že to dělal pro rodinu, neměl jsem mu to za zlé, ale už mě nebavilo hledat si nové přátele a zvykat si na nové školy, když jsme se pak do roka stejně odstěhovali. Na své teď už staré škole jsem měl všechno. Hrál jsem volejbal a celý týmu bral jako druhou rodinu. Nikdy jsem se necítil líp a stejně se toho nakonec budu muset vzdát. Ani mé matce se sestrou se to nelíbilo, a tak jsem ji poprosil, jestli bychom se aspoň nemohli odstěhovat někam, kde už zůstaneme a to i kdyby to mělo být daleko od táty. Neboť stejně nás kvůli práci viděl jen o víkendech a mnohdy ani to ne. Matka souhlasila. Vzala nás na dovolenou a řekla, že se společně rozhodneme a oznámíme to otci. Na té dovolené jsem poznal někoho kvůli komu bych se odstěhoval klidně i na konec světa... Jestli chcete vědět, jak to byli dál, rozklikněte tento příběh, s láskou Vaše Tsukki♥️ !Není to úplně podle anime!

Byl jsem obyčejný středoškolák a jako každý toužil po lásce. Měl jsem nejlepšího přítele, kterého jsem opravdu miloval. Seznámili jsme se na nižší střední, kde jsme se spolu přidali do volejbalového klubu. Volejbal byla naše láska, dokonce i na vyšší střední. Snažili jsme se být nejlepší a dělali jsme pro to všechno. Jenže volejbal vám nemůže opětovat lásku, tak jak vy potřebujete a já si uvědomil, že potřebuji tu pravou lásku. Snažil jsem se to dát Hajimemu několikrát najevo, ale on to nebral v potaz. Nevšímal si mě. Schválně. Já totiž věděl, že ke mně cítí to samé. Chtěl jsem si získat jeho pozornost, a tak jsem si našel holku. Pokud chcete vědět, jak příběh pokračuje, neváhejte a rozklikněte :33 S láskou Vaše Tsukki <3