na jeho rtech? v jejích očích? kde všude může končit vesmír...?

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Láska je jako když se houpete na houpačce. Někdy jste úplně nahoře, máte pocit, že letíte. Pak jste zase dole. Ale každá opotřebovaná a přetížená lanka držící houpačku se jednou roztrhnou... To seznámení s ním mi přišlo tak kouzelné a zároveň děsivé. To je tak, když vám vezme nějaký okouzlující Španěl vaše srdce. Se začínajícím vzrůstem citů k němu se zvětšovaly problémy. Ze začátku se zdál být fajn kluk, dokud se já do něj úplně nezbláznil. Každý má právo milovat... Upozornění!!! Příběh je boy x boy a hlavně 15+!!! Cover by foxcze Story by BekiCZ 15+ story *21.3. 2018 - † 16.12. 2018 #228 - Romance • 24.3. 2018 #175 - Romance • 26.3. 2018 #153 - Romance • 27.3. 2018 #1 - SK • 29.9. 2018 #38 - cz • 29.11.2018 #115 - Romance • 16. 12. 2018 •1K - 30.10. 2018 •2K - 30.12. 2018 •20K - 10.5. 2022

Nesnáší se od základní školy a mají spolu trávit léto? Přes to nejede vlak! Čeněk žije ve světě plném sportu a jako jedináček tráví svůj čas vymetáním večírků. Radek preferuje knihu a klid od lidí. Jenže tihle dva budou nemile překvapeni spojením svých osudů. Jedná se o novelu dlouhou 250 knižních stran. Slow burn, který se pak hodně rozjede...❤️🏳️‍🌈

! probíhá korekce a celkový přepis příběhu _ Burácení rozlehlého oceánu, šumění vln a křik racků. Nekončící ticho a jemné sluneční paprsky tančící na mokré přídi plachetnice. Vůně soli a svěží vánek cuchající kaštanové vlasy. To vše by si Nathan přál zažít ještě jedinkrát, naposledy. Vždy když se ale rázným krokem vydal zpět k dokům, plný ryzího odhodlání, něco ho přeci jen zastavilo. Nevěděl, zda to byl deník, který ho tak moc pálil v kapse. Zda to byl pirátský náhrdelník, který při každém dalším kroku více a více těžkl. A nebo zda to byl ten obraz lišáckých očí, který se mu při každém nádechu vynořil na mysl. Jedno ale věděl zcela jistě. Stejně jako mnoho let zpět, i nyní ho ten stejný člověk zrazoval a držel daleko od jeho vlastních potřeb. Ačkoli byl již dávno po smrti... _ • Příběh psán v rámci pisatelské výzvy 'Čtvero ročních období' od @RaSoKim. (Konkrétně v letní části.) • Dechberoucí obálka, bez níž by tento příběh neměl šanci vzniknout, od @alexcoorne. Moc děkuji za její zapůjčení!