básně, myšlenky, povídky, zlomená srdce a možná trochu nekonečné lásky aneb pohled do mé možná existující duše

II. ____ Mraky jsou dnes ubrečený a slunečnice smutný. A duše přemilovaný falešnejma slovama, tak mě zkus aspoň na chvíli pochopit, princezno. @6.6.2020-19.12.2021

I. _____ Jen já a ticho (a možná pár skleniček vína nebo kávy, který jsem s tebou nestihla vypít) Pozn. autorky: Potřebuju dolít sklenku, zase @10.4.2020-8.2.2021

Propojení mezi srdcem a mozkem je velmi silné. Ale propojení mezi lidskou duší a vesmírem je nekonečné. 2. 9. 2016 - #2 v poezie

Pár řádků, pár vět dnes spatřilo svět. Když začal jsem psáti, bylo mi pět. Uběhlo poté mnoho měsíců, let. Když přítomnost bolí, vracím se zpět. Venku na zemi led, žárovky blikají. A hlasy ze stínů něco si špitají. Minulost pryč, zůstal jen rýč. Zoraná hlína, trpaslík kýč, A černé kříže, havraní kámen, Na bílých svíčkách hořící plamen.