Muž, který byl tlačen do vědy, toužil cestovat po světě a objevovat umění hudby. V Nirmu však nebylo místo pro šikovné prsty, jimž nevládla bystrá mysl, učenlivost a genialita. Žena, jejíž schránka je považována za ošklivou, byla obdařena něčím, co se v jejím kraji neslušelo - nezvyklou inteligencí a pochopením, které ji dovedlo na hranici kacířství. Oba se snaží věřit v cokoli, co jim pomůže dosáhnout cíle. Ať už jde o všemocnou entitu, nebo o víru v sebe sama, osud si pro ně připravil něco, co jim oběma změní život. Za betaci děkuji @LuciaSangster! Dechberoucí cover je z dílny @AndrewDareon! Caelum © 19. 5. 2020 |Opravováno, opravené kapitoly jsou označené|

Někteří lidé jsou zbytkem světa zapomenutí a po jejich dávné slávě zbyde jen světlo majáku na konci světa. Takoví se pak často ujímají jiných, kteří jsou ztracení. Já možná nejsem ztracená takovým způsobem jako onen starý námořník, o kterého se už svět dávno nestará, ale jsem ztracená sama v sobě. Chtěla bych nalézt svůj maják, který by zavedl mou loď bezpečně do přístavu. Chtěla bych nalézt lásku. Možná si ji nezasloužím, protože nedokážu milovat ty pravé lidi. Když jsem však ve schránce našla první dopis od tajného ctitele, začala jsem znovu věřit, že láska existuje. Že tady možná není pro mě, ale pro lidi, jejichž láska je správná, ano. Začala jsem věřit, že možná existují lidé, kterým se vyplatí jít za svým majákem. Že existují lidé, kteří nejsou tak osamělí, i když jsou obklopeni přáteli. Že možná existují lidé, kteří s druhými umí být šťastní. Člověk, který ony dopisy psal, by mohl být právě tím majákem, který já potřebuji. Ale nevím, kdo to je. A nevím, jak to zjistit. A to mě dělá ještě ztracenější. Za krásný cover děkuji @jajafilm

PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)