Káča-moje sestřenice David-Dorian Dejan-Rhymeek Calin Petr-Stein27

Dvě osmnáctileté nejlepší kamaradky z Prahy se spolu vydají příč dobrodružstvím. Ani jedna z nich však neví co na ně v Brně doopravdy čeká. Zatím co Ela je vyšší černovláska z vlasy po prsa,Wal je taky černovláska ,ale vlasy má až po zadek a je o dost menší než El.

Vendy žije od minulého roku ze svým starším bratrem Markusem. Její máma je v psychiatrické léčebně kvůli drogám a bipolární poruše, a svého otce ani nepoznala. Její bratr pracuje jako kytarista, který hraje po show ze slavnou skupinou rychlí kluci. Který se k nim přestěhují, a tak Vendy pozná talentovaní a hodný kluky ze kterých se stanou dobří přátelé a rodina. Ale jeden z nich bude pro ní něco víc než jen pouhý přítel... PROLOG: Moje oči se žmoulavje otevíraly, chvíly jsem koukala do blba a najednou jsem nad sebou viděla černou postavu která se přibližovala blíž a blíž... Chtěla jsem se pohnout ale nešlo to, klepala jsem se a nemohla nic dělat. V tu chvíly jsem si říkala jestli tohle není jen sen ale bylo to tak opravdoví že jsem myslela že teď umřu. Najednou jsem začala nahlas řvát "Pššš klid,, "klid,klid,to bude dobrý,, Otevřela jsem oči....

Vstoupila jsem do jeho pokoje,do kterého mě pustil David.Viděla jsem ho sedět u svého stolu s trávou v ruce.Moje srdce se opět zlomilo na milion kousku.Slíbil mi že se už toho nedotkne,stejně to nedodržel,že jsem se divila."Stázko,j-á" chtěl něco říct na svou obhajovu,já ho ale zastavila."Nic neříkej!Věřila jsem ti! Lhal jsi mi,podrazil si mě !" vrátila jsem mu jeho mikinu kterou mi minulou noc půjčil.Na patě jsem se otočila a se slzami jsem zmizela z jeho i Davidova dohledu,i když jsem za sebou slyšela volání mého jména.

Stačí aby váš dementní bratr dělal hudbu stejně jako vy a už máte kupu přátel a přítele

,,ty si takovej hroznej hajzl, jak tohle můžeš vůbec říct " křikla jsem ,,nebuď hysterická" protočil očima ,,jdi do pryč, nechci tě už vidět!" ukázala jsem na dveře ,,jak si přeješ "zasmál se ,,pak za mnou ale nelez" řekl když vycházel ze dveří ⚠️příběh je smyšlený a nechci jím nikoho urazit nebo nějak pohoršit⚠️

Měla jsem totálně na píču život...ale vše se změnilo potom co jsem je potkala

"jak si jen mohl..." rekla jsem zoufale. "Promiň já nevěděl jsem co dělám odpusť" řekl. "Jdu pryč" rekla jsem a on opravdu odešel....

"Co po mě chceš?,, podívala jsem se do jeho modrých očí, které měli barvu rozbouřeného moře. "Chci to co mi tvůj otec vzal, mého otce když mi bylo 5 let. Viděl jsem to na vlastní oči. Ale teď si už budeme kvit když, mám všechno jeho štěstí v ruce já. Chci aby zažil to co já, tu bolest a špínu , která už nepůjde smít,, Měl takovou zlobu v očích, že jsem ani necekla. Ale na chvíli jsem tam viděla něco jako.....smutek..... asi, jo smutek. Teď mi ho bylo líto, než abych šílela, že mě unesl. "To mě chceš taky zabít?,, optala jsem se s hrůzou. Srdce mi buší, jakoby chtělo každou chvíli vybouchnout. Asi to poznal z mého pohledu či očí, ale jen se zasmál. Přistoupil o krok blíž, což mi neumožňuje žádný pohyb, takže jsem pěkně v prdeli. Sehl se k mému uchu. "To ne, to by byla velká škoda, ale.... Mafie zase mafie..... __________ Start- 14.7. 2021 The end-???

Děkuju ti za všechno. Od začátku až po konec. Navždy si ponesu malý kousek tebe v sobě. Přišel jsi do mého života, abys mi ukázal co láska doopravdy znamená.