*Prolog* Hermiona vytřeštila oči. Severus stojící mezi dveřmi tu scénu sledoval se smutným výrazem ve tváři. Tak jeho domněnky byly přece jen správné. Okamžitě se mu vybavila poslední slova svého kmotřence, která mu řekl: ,,Severusi já tě prosím, hlavně ať se jí nic nestane. Ty víš, že musím jít, ale slib mi jedinou věc. Že se o ni postaráš. Vkládám do tvých rukou život osoby, která mi je na světě nejdražší, a pro kterou bych udělal cokoliv. Věřím ti," naposledy se mu zadíval do očí, pevně ho objal a zmizel. Severus přišel k Hermioně a konejšivě ji objal. ,,To zvládneme," sevřel ji ve svém náručí a Hermiona v tu chvíli naplno propadala pláči. ,,Severusi, já čekám dítě... jsem těhotná," musela to říct nahlas, ,,s Dracem," vydrala ještě z hrdla, než se mu zničeně svezla do náručí a propukla v nekontrolovatelný pláč. Začátek: listopad 2017 Konec: --- !!! Příběh zatím neprošel korekturou !!! **Příběh není vytvořen za účelem zisku. Duševní vlastnictví postav vycházejících ze světa Harryho Pottera, stejně tak jako svět samotný náleží autorce ságy J. K. Rowlingové.**

Opět jsem odposlouchával za dveřmi jejich rozhovor. ,,Jak ses teda rozhodl?" ,,Vždyť jestě neuběhli dva týdny." ,,Ne jen týden a půl, že. A za ty tři dny, by se ti názor změnil?" ,,Ne." ,,No, takže?" ,,Kdybych si vybral tebe, jak bych se s Andym mohl potom nebavit? Když bydlíme spolu v jednom domě." ,,Nastěhuješ se ke mně," říkala to tak jistě jako by už znala jeho závěrečné rozhodnutí. ,,Hmmmm. Ale ho by to zlomilo!! Potřebuje někoho, kdo mu se vším pomůže. Kdo se o něj bude starat. Kdo s ním bude trávit čas. A kdo ho bude i přes všechny jeho ned.." tak strašně moc jsem chtěl slyšet co řekne. Ani nevíte jak moc. Jenže to musel zase někdo zkazit. Brook. Byl to Brook co na mě volal ať jdu za ním. ,,Andyy!! Andyy!! Hej Fovvs! Pojď tady!!" Celý naštvaný jsem se na patách otočil a šel dolů za ním. Čím dál jsem šel od toho místa, tím víc jsem měl obavy o tom jak se rozhodl. Nad slunce jasné by mi to bylo, pokud by se druhý den neudálo to co se událo. •cover by @/LaitMarais

Šel jsem opatrně, ale pak do mě někdo z ničeho nic vrazil až jsem spadl. ,,Dávej pozor kreténe!!" Uslyšel jsem klučičí hlas. Zvedl jsem hlavu a uviděl jsem vysokého bruneta s hňedýma očima jak se za mnou ohlíží a tváří se vztekle. Čekal jsem nový začátek. A ten taky byl, ale nečekal jsem tak rychlý konec. #1- rttv [7.2.2020] [7.10.2020] #1- rye [22.5.2020] #1- brooklynwyatt [21.7.2020] #1- sonnyrobertson [22.7.2020] #1- fovvs [20.8.2020] #1- jackduff [20.8.2020]

Nic neříkáme ani jeden jen stojíme, objímáme jeden druhého a je nám báječně. Nevěřil bych, že můžu být tak šťastný jen z toho, že se objímám se svým nejlepším kamarádem no dobře už ne kamaráde teď už přítelem. Je mi jedno, že na nás kluci koukají a nic neříkají, je mi jedno co řeknou, protože teď jsme šťastní a nic to nezmění. A jak jsme se vlastně dostali až sem z obyčejného přátelství? To nevím ani já sám, ale bylo to to nejlepší co se mohlo stát.To, že jsem potkal někoho koho mám a vždycky budu mít rád, aneb jak by řeklo to malé blonďaté stvoření co se snaží schovat v mé hrudi, že jsem jeho světlo v temnotách. -Alis

Já už tohle dál nezvládám nemám na to se s ním pořád hádat a řešit dokola jednu a tu samou věc.. Zas a znova..zase jsme se hádali. Veřte mi že já se hádat nechci, ale s ním je to už k nevydržení. ,,co tím chceš jako říct?!" ,,že se něco změnilo a to ty.." ,,jo já?! A to jako jak prosímtě?" ,,něco tě trápí já to vím, tak mi to už sakra řekni co se děje!!" ,,budeš se na to pořád vyptávat?! Je to jedno!! Už mě to fakt štve bude lepší když fakt odejdu.." ,,běž!! Pokud to tak chceš" ,,odcházím" Nečekal jsem že by byl schopný to doopravdy udělat.. ------------------------------------------- Co by se asi tak dělo kdyby odešel jeden ze zakladatelů skupiny RoadTrip??