...a Popelku našel krásný princ, dal jí střevíček a byla svatba. A všichni žili šťastně až do smrti. Ale tohle není pohádka. Život - moc reálný - a pohádka - moc nereálná - jsou dvě odlišné věci, které se vlastně bezvadně doplňují. I když se ale nenarodíme jako bohaté a krásné princezny, nebo jako hodní a stateční princové, můžeme se snažit si mizerný život proměnit v nádhernou pohádku se šťastným koncem. ••• Věnováno @Sharka_Potter ❤ ©mrsxdarcy |v příběhu se mohou vyskytovat vulgarismy #6 v Povídka

Celá dnešní společnost je postavena na principu stáda a my všichni jsme jeho příslušníky. Skoro až úpěnlivě se snažíme v něm zůstat, splynout s davem, nijak nevyčnívat. Schováváme to, kým doopravdy jsme, abychom se vyhnuli vyloučení z něj. Svět je plný přetvářky a lži, jež se schovává za pravdou. Možná je třeba konečně čas shodit ze sebe beránčí roucho a být sám sebou. Ovšem, cesta k uvědomění není nikdy jednoduchá. A pro Willa s Alexem to bude opravdu těžké. „Vidíš ty ovce, pasoucí se na té pastvině za ohradou, Wille?" „Ano, vidím. Co s nima?" „Ty jsi jako ony. Slepě jdeš za vůdcem stáda, neohlížíš se na les opodál, co ti nabízí volnost a svobodu." „Pokud já jsem ovce, Alexi, tak ty jsi zase ten beran, za kterým jdu. V tom případě pak nepotřebuju žádný les." ______________________________ - Upozornění: LGBT román - Aktuálně se postupně přepisuje = něco nemusí úplně dávat smysl - Přepsáno 18/21 kapitol - Vítěz Hvězdobraní 2019 v kategorii Frajer z vedlejší koleje - Prequel pod názvem Červenčina maska Za cover velice děkuji @Gipi155 Díky i mým věrným betám: @pogmanka @MargarethMerry @Nina_1881 -

Se Sofií se nyní skoro nikdo nebaví a ona se stane ještě víc posedlá anorexií. Mimo to stále doznívají její pocity z rozchodu s Jurou a problémů, které díky tomu měla se Zuzanou. Aby neměla starostí málo, do třídy přijde nový, velice zajímavý kluk. Co bude jeho přítomnost pro Sofii znamenat? Zjistí jeho tajemství? Poznejte příběh dívky, která ačkoliv působí namyšleně, má také city a důvod proto, proč se chová, jak se chová. • Doporučení: „Tohle je jeden z těch nejzajímavějších příběhů o anorexii vůbec. Nejvíc se mi ale stejně líbilo to originální zakončení." - xXAdelisXx, 10. 2. 2018 • Upozornění: Tento příběh je takovým pokračováním mé knihy Tlustý deníček. Nicméně jde číst i samostatně, takže pokud jste nečetli Tlustý deníček, nevadí to. • První část vydaná: 13. 10. 2017 Poslední část vydaná: 25. 10. 2017 Počet slov: - Nejlepší umístění: #9 v teenfikci

Když jsi mi oznámil, že sis našel známost, snažila jsem se ti to přát. Opravdu. Nemohla jsem však přestat žárlit. Pořád jsi byl jen s ní, a když náhodou ne, mluvil jsi o ní. Byl jsi na ní dočista závislý, víš? A závislostí by se měl člověk zbavovat. Psáno formou drabble - části mají vždy přesně 100 slov.

Damien má všechny předpoklady pro to být lamačem dívčích srdcí. Je pohledný, inteligentní, nadaný a jeho rodina nemá o peníze nouzi. A přece - ať se snaží sebevíc, pro holky je neviditelný. Proto mu tolik pije krev každičký pohled na Jareda. Skrčka v hadrech ze sekáče, co si i při koupi žvýkaček půjčuje pomalu na splátky a jehož jediným nadáním je Damiena dokonale vytočit. A čím že? Tou prostou skutečností, že mu podlehne snad každá, na kterou se podívá. Co v sobě Jared má a Damienovi to chybí? Čím přesně si nuzák s nevybíravým slovníkem získává všechnu dámskou pozornost? V čem vlastně tkví umění svodu? Na tyto otázky chce Damien odpověď, když opilý pronáší tu osudnou větu: „Zaplatím ti, když mě naučíš, jak na holky."

Jedinou ulicí prochází roky a desetiletí lidé. Tváře davu, které se ztrácí na konci chodníku a noří se do vlastních osudů. Ale v těch pár okamžicích, kdy míjí vzrostlé stromy a vysoké boky řadových domů, jsou s námi. Zaznamenáni v řádcích. Ti občané, které byste možná přejeli pohledem při cestě domů. Běžní lidí v běžném světě. A přesto s tak výjimečnými, ojedinělými osudy.