Mona je studentkou na Kocourovském gymnáziu. Zrovna začíná školní rok, když do školy nastoupí nový, velmi mladý učitel. Každá se do něj zamiluje, ale on nemá prozatím zájem. Když se však všechno semele, láska na sebe upozorní a životy lidí se změní. Nastanou chvíle, kdy se o některé blízké musí přijít, někdy je však získáte nazpět. Kamarádi začnou žárlit, pomlouvat, podezírat a házet klacky pod nohy, jindy však najdete lidi, které jste před dávnými lety ztratili a zjistíte, jak moc je čas i povaha druhých dokáže změnit. Stanou se věci, které byste za normálních okolností nečekali. Příběh plný zvratů, lásky, odpuštění a žárlivosti, která dokáže dobro změnit na velké zlo, ale mnohdy takovéto chvíle dokáží upevnit vztah dvou lidí, kteří se neskonale milují. Někdy ale láska z jedné strany mírně povadne a nastávají chvíle nejistoty. Příběh, který má i spoustu ponaučení do života, si nemůžete nechat ujít... (Prosím, nečtěte jen začátky. Skoro u každého příběhu to začne být zajímavé až později. ;) )

Elem si prošla peklem, její dětství mělo jen málo světlých chvilek a bez bratra by ji dokázali zlomit. Jenže její duch je silný a ona je připravena stát se tou nejlepší královnou pro svůj lid. Clayton byl princ, který si uměl užívat života. Jeho dny znamenaly alkohol a holky. I přesto z něj vychovali prince připraveného převzít vládu své země. Oba dva vedli úplně odlišné životy, ona ve strachu a disciplíně, on byl volný a jeho život plný zábavy. Teď jsou spolu a připravení převzít vládu po rodičích. Jenže je to tak jednoduché, jak je všichni učili? A jsou jejich rodiče ochotni jim vládu předat? Mám pro vás jednu zprávu: Osud je nemilosrdný i k urozené krvi. 9.1. 2016 - 3. v romanci 4. - 5.2. 2016 - 3. v romanci 13.2. 2016 - 3. v romanci Varování: Nevhodné pro citlivé osoby, příběh obsahuje sprostá slova, nepřístupné scény atd.

"Jsi strašný egoista." Povzdechla jsem si a znovu si ho celého ještě jednou pořádně prohlédla. Jeho vlasy mu spadaly do obličeje, ale i tak jsem na sobě cítila jeho nenasytný pohled, který mě čím dál více hltal. "Krásně lichotíš." Najednou mi přišlo, že je až moc blízko, ačkoli před malou chvíli stál u kuchyňské linky. "To nebyla lichotka, tupče." Přivřela jsem k sobě svá oční víčka, když se ode mě urychleně odtáhl. "Jsem raněn." Řekl hystericky a tiše odešel. č. 12 v kategorii Fan fikce 6.4. 2017 č. 8 v kategorii Fan fikce 10.4. 2017 č. 6 v kategorii Fan fikce 12.4. 2017 č. 2 v kategorii Fan fikce 28.4. 2017 č. 1 v kategorii Fan fikce 16.6. 2017 <3 DĚKUJI!