Daren z Carharu. Král země, kde noha obyčejného člověka, sotva kdy vkročí. Země děsivých bytostí. Démonů, vlkodlaků a upírů. O on, samotný vládce pekel, vládne tvrdou a nesmlouvavou rukou. Nemiluje. Necítí. Jeho srdce, je emocí prosto. A přesto..., jednoho dne, když ve svém království potká lidskou dívku, se poprvé rozbuší. Pozor! V příběhu se objevují sexuální scény.

Dva naprosto jiní lidé. Jeden z nich je, stejně jako každý jiný, normální člověk, který řeší každodenní problémy každého dospělého. Druhý je krásný, tajemný a nespoutaný s velkou chutí do zvrácených "her." Co se stane, když se tito dva do sebe zamilují? A nebo je to jenom jednostranná láska?

Příběh není můj je to přepis originalu od: Jeaniene Frost Ještě před pár dny nevěřila na upíry. Sakura Haruno, soukromá vyšetřovatelka z Chicaga, měla toho rána prostě jen dál jít svou cestou. Smysl pro povinnost jí však nedovolil přeslechnout bolestivé sténání, vycházející před úsvitem z opuštěného skladiště. A tak se ocitla ve světě, který si uměla představit jen ve svých nejhorších snech. V jeho středu stojí Sasuke, mladý a sexy upírský mistr, potomek starověkých egyptských faraonů a dědic jejich moci. Za tisíce let na světě však už ztratil chuť žít dál. Ale pak se objevila Sakura a odvážně čelila smrti, jen aby ho zachránila. Takovou ženu ještě nepoznal, a tak není divu, že se do ní zamiloval. Ale musí ji nechat odejít zpět do jejího obyčejného světa. Sakura však na něj také nemůže zapomenout. Všude ho hledá, až se omylem zaplete do nebezpečné hry Sasukeho nepřátel. Není jiné cesty: ze Sakury se musí stát také upír. Dokáže její láska porazit hrozivou tmu v Sasukeho nitru a zároveň zničit zločinné intriky jeho závistivých odpůrců?

Anny nemá kamarády a tím pádem se spoléhá na učení, jenže kvůli tomu je šikanovaná. Nečekala, když přijdou tři studenti, že jeden z nich ji unese, kde bude postupně vědět, co jsou zač a vůbec netušila, že si k němu utvoří vztah. Její koloběh života se změní na nebezpečné a romantické místo. Dala bych menší plus když vidíte oprava prosím až to tam nebude tak to teprve čtěte🫶 Menší upozornění: Bude tam i dívka x dívka (je to vedlejší) Pokud nemáte rádi sprostá slova, vraždy či nějaký to 15+ tak byste měli přeskočit, tenhle příběh.

Ahoj. Jmenuji se Annabell Masonová a je mi 17let. Přestěhovala jsem se z New Yorku do Phoenixu spolu s mou matkou Rose a mým nevlastním otcem Kevinem. Nevím, co bych vám ještě o sobě mohla říct. Možná to, že jsem nikdy nebyla zrovna holka, co by hned všude zapadla, ale taky jsem nikdy nebyla zrovna neviňátko jak se zdá. Vyčnívala jsem z davu, byla jsem taková černá ovce. Kluci se na mě dvakrát nelepili, ale že bych byla mezi nimi zařazena do kroužku šprtek, který si říct prostě nedaj, mě taky většina nezařadila, za což jsem občas děkovala, ale taky se mi to jednou vymklo a já nevěděla koho si vybrat ze tří kluků, kteří se na mě lepili jako vosy na med. No nic. Nebudu už dál žvanit o mé minulé škole. Otáčím se čelem ke svému osudu a vpřed nový začátku. Sbohem New Yorku, vítej Phoenixi!

"Běž domů! Já nepotřebuji chůvu."Napil jsem se skotské a pohled zaměřil na krásnou Drop. "Moc ráda bych letěla domů, ale kvůli jednomu idiotovi, kterého musím hlídat nemůžu, tak buď hodnej, poslouchej a nerozčiluj mě! Jsi horší jak děcko Lucifere!" Zapíchla nůž do stolu a odplivla si. Možná, když ji budu dostatečně rozčilovat, vzdá to. "Nemysli na to, když odejdu já, dají sem místo mě Eschiela. Ošklivého, starého, a pravidly oplývajícího anděla u kterého si nebudeš moct ani nadechnout, aniž by to on nevěděl. Takže važ svých kroků Lu! A pojď se mnou! Jdeme do kostela!" A tak se z mocného pána pekek stal chudák chudáků, kterého musí hlídat jeho vlastní chůva.