!PŘEPISUJE SE - V ČÍSLECH KAPITOL JE BORDEL! NEDOKONČENO, DOPISUJE SE. Někdy to přijde z minuty na minutu. Vše je v pořádku a pak stačí jediný krok vedle k tomu, abyste pocítili sílu pádu. Dlouhého, nezastavitelného pádu s nejistým koncem. V mém světě nikdy nestačilo dělat věci dokonale, ani perfektně; potřebovali jste víc než to. Podat nejlepší možný výkon i za cenu ztráty spřízněné duše. Nemít slitování. Protože pouze velmi málo koní takové požadavky splňovalo. Myslela jsem si, že jsem dokonalá, dokonale perfektní. A že žít za fasádou hraného štěstí je normální. Možná, že občas je pád přesně to, co potřebujeme. Někdy mohou v temnotě tam dole čekat lidé a dokonce i koně, se kterými si musíme projít peklem, abychom společně našli svobodu. Někdy je třeba utéct ze zlaté klece a riskovat vše jen, abychom zjistili, kdo doopravdy jsme. • Příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Jména všech zúčastněných byla změněna. Některé fotky jsou vlastnictvím autorky. Příběh doporučuji osobám věku 13+

Krátký spin-off na DP; je to mimo kánon - Trezzuro žije a věci se dějí nezávisle na první knize. Zároveň tento krátký příběh nijak neovlivňuje sequel, který bude za delší dobu (snad) vycházet. ... Léto odešlo. Studené paprsky zimního sluníčka ozářily zamrzlou, ztvrdlou zem, na mnoha místech již pokrytou sněhem. Čekaly mě první společné Vánoce s rodinou, první společné s Chrisem. Vše se zdálo být dokonalé, ovšem... věci nikdy nejsou perfektní. Od začátku prosince jako kdyby vězelo ve vzduchu jisté napětí. Něco nám na téhle zimě připadalo podezřelé. A když jednoho dne táta přišel domů s tím, že v lesích nalezl malou plačící dívenku se spoustou omrzlin, došlo mi, že jsme měli pravdu.

Pokud vám příliš ublíží ještě v dětském věku, uzavřete se. Obrníte svou křehkost vysokými zdmi jen, aby k tomu už nikdy nedošlo znovu. Není vaší chybou, že se stanete ledově chladnými. Já tak plánovala žít navždy, nalhávat si, že jsem spokojená uvnitř bezpečné zlaté klece. Zapomenout na špatné. Staré rány však často přitahují lidi, místa a dokonce i koně, kteří je dokážou otevřít. Tehdy poprvé za dlouhou dobu, při pohledu do těch zelenomodrých očí, mým srdcem zarezonoval ten samý pocit co kdysi a narušil pečlivě vystavěné hradby. Hledala jsem věčný klid, ale místo toho během jediného léta našla ranč, který ukázal, že jediné, co si upřímně přeji, je utéct - od svého života i rodiny. ... Ke čtení nepotřebujete mít přečtenou knížku "Dokonale perfektní" ! :)

Osmnáctiletý student gymnázia se prokopává životem, snaží se pochytit smysl své existence a mezitím ještě musí normálně chodit do školy, dělat domácí práce a poslouchat řeči rodičů, převážně své matky. Jeden průšvih ale všechno změní - odjíždí daleko od rodiny, míří na místo, kde mu nikdo nebude pomáhat a radit. Místo, kde je potřeba zvládat věci bez asistence ostatních. Musí poznat sám sebe a naučit se se sebou žít. A otázka, která mu při tom všem vrtá hlavou, je daleko zrádnější, než se zdá. Kolik je toho ochoten vytrpět a obětovat pro někoho, koho miluje? ☆ Jestli chcete, přečtěte si úvod. Pokud to neuděláte, tak si aspoň prohlédněte štítky ↓, ať víte, jestli tenhle příběh zvládnete. :) ☆ Skvělý cover je od @Monii3155!

Mary Frances nebyla zlá. Mary Frances byla jen jiná. Měli to v rodině. A taky byla Mary Frances moc hezká. Blonďaté vlasy Mary Frances jsou nezapomenutelné. Ale Mary Frances nebyla pro mě. Mary Frances nebyla pro nikoho. Mary Frances byla mrtvá. Příběh i postavy vytvořila @destelleo, obálku nejtalentovanější z nejtalentovanějších @Gipi155. Jakákoli podobnost postav s charaktery z jiných děl je dílem náhody a nikoliv záměrem autorky.