Sem tam nějaké básničky, sem tam myšlenky jinde. Tedy neučesanost jak se patří.

Kdysi bývalo Království šťastné a život poddaných krásný, ale všechno odvál čas a zašlapal král, kterému tiše říkají Pošlapatel...po dvou stoletích útlaku si lidé jistě zaslouží znovu narovnat svá shrbená záda... Kdo je však vysvobodí? Na elfy už nikdo nevěří, ani v pohádkách se o nich zmiňovat nikdo nemůže... Kdo doopravdy patří na trůn? Současný král je sám jmenovaný... Kdo odhalí všechna tajemství? Sama se skrývají... Kde jsou práva nástupců? Projekt na startovači bohužel nevyšel, ale příběh dokončím zde.

Úvodem Jmenuji se Vilma, je mi patnáct a právě jsem uknčila 9.ročník s vyznamenáním. Po prázdninách se chystám na průmyslovku v Praze. Moje zájmy jsou hra na kytaru, zpěv, myslivost a malé děti. Přes prázdniny budu hlídat malého Ondru, je mu šest a bydlí v Berouně. Hodně času trávím s nejlepšími kamarádkami -ačkoliv se to nezdá- Lindou, Beou, Verčou, Kájou, Gabrielou a Olívií.

Jedeny z mnoha básnicky nebásnických výkřiků do tmy, střípky snů, zbytky vílího prachu, který mi ulpěl na dlaních a tvářích, hvězdy vyčesané z vlasů.