Proč? ,,Mám taky rodinu a kamarády, kteří mi chybí!" Vykřikla jsem na něj se slzami v očích i přes to, že většinou nekřičím. ,,Nemáš! Už ne. Teď jsi tady a máš jen mě. Smiř se s tím." Řekl chladně a chytl mě za obě předloktí. Proč? ,,Terezo, nechci ti zničit život, ale nemám na výběr!" Pokračoval, mezitím, co jsem se topila v jeho hnědých očích. ,,Chci svobodu" Zašeptala jsem. ,,Já vím..." Kurva, proč já?! Příběh není podle skutečnosti - je smyšlený, nemá za účel někoho urazit či pošpinit! Předem se omlouvám za chyby a za to jestli to někdy nebude dávat trošku smysl :D