Pokračování Ve znamení Podsvětí

Byl jsem jen obyčejný student, který však strčil nos kam neměl. Upíři, vlkodlaci, démoni nebyli to jen legendy a já se do jednoho démona zamiloval. Začátek 15. Listopad 2021 Konec 24. Květen 2022

Jmenuji se Park Jimin. Pravděpodobně to není moje pravé jméno, ale právě proto jsem tady, abych zjistil kdo jsem, odkud pocházím. V podivně tichém městečku s pochybnou, záhadnou a temnou historií, ubytovaný v domě, o kterém mi říkají, že se mu mám vyhýbat, stejně jako jeho majiteli, kterého jsem do svého příjezdu v životě neviděl,- přesto je mi záhadně povědomý. Vše bylo zatím v pořádku. Dokud se nezačala historie opakovat.

On je všechno, co nesmíš chtít. On je všechno, co potřebuješ... Jejich cesty se zkřížily náhodně, a přece přesně tak, jak měly. Někdy si duše nevybírají. Někdy se prostě střetnou. Dva muži, dvě srdce, dvě duše, které si rozumí, i když celý svět mlčí. Společně procházejí bouří - a v ní nacházejí jedinou jistotu- sebe navzájem. Mám v plánu nejmíň 60 kapitol so bear with me

Moje sestra má ráda BTS a já mám ráda Wattpad, tak jsme to daly dohromady a vznikly z toho fanfikce :DDD Tohle je první z nich o cestování časem, sňatcích, podvodech, plození dětí a tak dále, znáte to :) Jo a hlavní postavy jsou samozřejmě členové BTS, proto to čtete :D

,, Už tady nerozhoduješ," usmál se. ,, Ne teď. Víš moc dobře, že ten, kdo tu velí, jsem já." Pevně jsem se mu podíval do očí a ani na minutu nezaváhal. ,, Počkej, až tě můj otec najde. Budeš na místě mrtvý." ,, Není to tvůj otec." Přiložil mi pistoli ke spánku a zazubil se. ------------------ •Yoonmin •Boyxboy ------------------ Start: 24.8.2021 End: -

"Možná, že nic nevidím, Yoongi," pronesl mírným tónem blond chlapec, "ale ten, kdo je tu slepý... to nejsem já." * Vlasy zářící jako paprsky slunce, tváře rdící se studem, rty jako růžové okvětní plátky, avšak oči jako oceán hořkého oceánu bez jiskry života, prázdné a hledící kamsi do dáli. Avšak přestože nic neviděly, nebyl to andělsky krásný chlapec s křehkou duší ukrytou hluboko ve svém nitru, kdo byl tím slepým. A právě z toho důvodu mu nejspíše sám osud postavil do cesty muže, jenž byl jeho pravým opakem, byl Měsícem k jeho Slunci, byl černou k jeho bílé, chladnou temnou nocí k horkému letnímu dni. Dokonale do sebe zapadali, jako poslední dva dílky skládačky. Otázkou ovšem je, zda se Měsíc nechá ozářit paprsky Slunce, zda dovolí dni nastoupit namísto noci. A zda všem jejich protikladům dovolí splynout do jednoho celku, tak, jak po tom jejich srdce touží. ~ Za nový, svěží a úžasný cover převelice děkuji @Carol-ComT ^^ ~

<Dokončeno> Jungkook je oběť ve škole, protože má jinou orientaci a když ho pozve školní idol Jimin, tak to přijme. Jimin ho chtěl zneužít večer u něho doma, ale Kook utekl a procházel se v noci po parku. Najednou kolem něj bude padat černé peří a když uslyší ránu, tak uvidí chlapce v jeho věku. Zraněného Taehyunga. Pomůže mu a i když ho Taehyung nenávidí, tak ho k němu něco táhne.

TAEKOOK story! Jeon Jungkook na útěku před svou smečkou uzavře zoufalou dohodu s Kim Taehyungem, jedním z nejmocnějších upírů v Soulu. Výměnou za ochranu podepisuje výhradní přístup ke svému vzácnému druhu vlkodlačí krve. Taehyung ho přivede do svého covenu a výměnou za krev se stane Jungkookovým „živitelem". hudba: hlavní název a názvy kapitol jsou pojmenovány podle písní Franka Sinatry. Upozornění na obsah: *** sexuální napětí, úzkost, tak trochu z nepřátel milenci, sání krve násilí (boje, vážné nehody, násilné únosy), odkazy na dřívější násilné vraždy, zabíjení, dub-con (souhlasí s něčím, ale nechce to, nebo pořádně neví, s čím souhlasí), vykreslení kousání při sexu, zmínky pokusu o zaranžované/nucené páření Člen Bangtanu je padouch a dělá hrozné věci. ●!!! TOHLE VŠECHNO JE JEN FIKCE !!!● !!! UPOZORNĚNÍ !!! Tohle je překlad příběhu z AO3. Autor byl bohužel anonymní, takže ho nemůžu uvést.

Rukama jsem se opíral o zábradlí mostu. Přemýšlel jsem jestli si vzít život, u toho jsem se díval dolů na projíždějící auta. Přesunul jsem svůj zrak na moje zjizvené ruce po sebepoškozování, nebyl jsem na to vůbec pyšný, ale dokázalo mě to na chvíli utěšit. "Jak jsem se vůbec ocitl v této situaci?" Zeptal jsem se sám sebe. "Jungkooku. Vzpamatuj se. Je ti teprve šestnáct a už přemýšlíš o smrti, kvůli klukovy kterého miluješ." Snažil jsem sám sebe vzpamatovat. Po tváři mi sjeli slzy a přelezl modré zábradlí a zády jsem se otočil k mostu. Tak mám, nebo ne? -vguk