,,Proč bych ti měla věřit?" ,,Jestli jsi si nevšimla, tak jsem ti už podruhé zachránil život." Cover by: @oooCHARLOTTEooo

V překrásných norských lesích se prý už dlouhá léta podle zvěstí ukrývá dvoumetrový vyvrhel se záhadným příběhem. Povídá se o jeho násilné minulosti, ale jediným holým faktem je, že mu po boku věrně kráčí dvě ohromné černé dogy, které vyvolávají snad ještě větší hrůzu než jejich majitel. Lidé se ho bojí, protože podle kolujících řečí nikomu nedovoluje vkročit do svého lesního království, a když se o to někdo pokusí, nechá ho roztrhat svými černými bestiemi. Kolik pravdy na tom ale je, zjistí nově přistěhovalá Lydie z Kalifornie, která se údajnému Lesnímu Netvorovi do lesa nešťastnou náhodou připlete. Příběh o odlišných životech dvou atypických osobností, které společně zaplnily prázdnotu a rozhodly se za to přijmout všechny následky. V knize jsou obsažené i úryvky deníků Nejvyššího, který v nich tiskne svou ne příliš hezkou minulost. ! Jedná se o upravenou verzi fan fikce Forest Monster !

V norských lesích žije dvoumetrový muž s dvěma černými dogami, se znetvořenou pravou polovinou těla, kterou skrývá pod maskou a černým oblečením, a nehezkou minulostí protkanou násilím, krádežemi a zabíjením. Do ponurého života mu vstoupí jeho úplný opak a udělá mu z něj cestu za něčím hezčím, co ve svém životě dosud neměl šanci poznat. ✝️ ,,Nikdy,'' zasyčel. ,,Se nedotýkej mojí masky.'' I přes velké množství alkoholu v krvi, mi to zvládl říct srozumitelně a jasně. Najednou mým tělem prostoupil chlad a mně přišlo, že tahle stránka jeho osobnosti je ta nejhorší. Ta bezcitná, ta, která nezná meze. A já svěsila ramena a povzdechla si, protože jsem se najednou cítila hrozně malá. ,,Proč? Myslíš, že se tě budu bát?'' vyčtu mu to otázkou a v jeho očích se blýskne smutek. Podívá se jinam a zatne čelist, takže si můžu prohlídnout její ostře řezaný tvar. ,,Není to hezký, Maličká. Dokonce odporný. Každej den, když se bez tý masky vidím, bez oblečení a všeho... nemůžu uvěřit, že to jsem já. Dřív jsem měl na prstě jakoukoli holku, na kterou jsem si ukázal. Měl jsem sebevědomí, měl jsem se kurevsky rád. Teď trpím hořkou sebenenávistí a snažím se s tím vyrovnat. Ale kdybych to ukázal tobě, to malý sebevědomí, co mi ještě zůstalo a co mě dohnalo k tomu políbit tě a sahat na tebe a říkat ti všechny ty věci, by se úplně rozpadlo. Viděl bych v tvým pohledu odpor, viděl bych strach, znechucení, lítost... kombinace, který bych neunesl. Omlouvám se za to, že jsem tě vyděsil, ale přísahám, že nikdy nedopustím, aby se to stalo,'' řekl a pak se na mě zase zadíval. Tak moc si tím ubližoval. Tím, že si nedokázal připustit, že by ho mohl mít rád někdo víc. ✝️ Upozornění: V příběhu se vyskytuje mnoho násilí a vulgarismů. (13+) Příběh je inspirovaný pohádkou Kráska a zvíře. (fanfikce na Ha