Za svěžího rozbřesku stojí dvaadvacet lučištníků proti stejnému počtu ke kůlům připoutaných odsouzenců. Nevlídný vítr rozptyluje jejich velitele a zdaleka nikdo si to chladné jitro neužívá. --- Zcela náhodně jsem narazila na tento hanebně zapomenutý text. Nechávám jej záměrně beze změny, tak, jak ho mé mladší já sesumírovalo. Původně se jednalo o prolog k jistému epickému, rozsáhlému a nikdy nezrealizovanému příběhu. Jelikož je však tento kousek jediný, co z příběhu kdy vzniklo, a jelikož mé plány už nejsou zdaleka tak odvážné jako kdysi, přidávám ho sem jako skromné samostatné těleso.

Mezi Targií a Rísijí snad nikdy nevládl mír, nanejvýš křehké příměří. I to je však nyní narušeno, válka se nedá zastavit. Nepřátelské šiky, chystající se přejít přes hranice, se však snad zastavit dají. Dá se uprostřed boje o kus pohraničí zažít láska? Kam až má sahat oddanost syna vůči otci, vazala vůči králi? Kdo zaplatí za nenávist mezi dvěma národy? *** Povídka z mého "hlavního" fantasy světa. Vyšla ve sborníku Kočas 2015. Přidávám netradičně v audiopodobě, jak byla načtena roku 2014 Vojtěchem Medrošem Hamerským z blogu Knižní Kukátko (doporučuji k návštěvě). Snad se budete bavit. :)

Kdo získá nadvládu nad časoprostorem? Kdo ochrání současnost, jak ji známe, proti Narušitelům z dob dávno minulých. Každá bouře otevírá bránu do minulosti a jen hrstka vyvolených se může postavit neúprosným pískům času. Každý strážce však nemůže žít jen nelehkým posláním. Má svou přítomnost, touhy, sny a přání. Přesně jako Tereza, která na první pohled působí jako obyčejná středoškolačka. Kvůli utajení třídá školy jako ponožky, nikde dlouho nevydrží a do třídního kolektivu nezapadá. Pod slupkou nevýrazné nicky a třídního outsidera ukrývá děsivé tajemství, aby nevděčný okolní svět mohl blaženě spát. Rozsah: delší povídka původně určená do soutěže Upozornění: text obsahuje sprostá slova, násilí a obsah se sexuálním podtextem. Čtení na vlastní nebezpečí :-)

Oteklá víčka pokrytá zaschlými slzami - jediný znak objektů určených pro mozkové štěpy. Bylo by jednodušší spát, přijít o vzpomínky, o svou osobnost, o budoucnost a nevědět o tom. Proč jsem se právě já musela probudit doprostřed labyrintu zářivě bílých nemocničních pokojů, desinfekcí zapáchajících laboratoří a ponurých chodeb? Opustím jej živá, nebo za odhalení skutečného účelu převýchovy rebelů položím život? Jmenuji se Matilda Grayová a sama nevím, jak dlouho si to ještě budu pamatovat. Všechna práva vyhrazena. Příběh obsahuje vulgarismy, násilí a explicitní scény vč. sexu. Autorka nenese žádnou zodpovědnost za případnou psychickou újmu.

Dívá se na svůj odraz v zrcadle a drží si pistoli u spánku. Když přenese váhu na levou nohu a protáhne si prsty pravé ruky, které svírají ten černý kov, jeho dvojník udělá to samé. Usmál by se na sebe, ale tahle situace přestala být už dávno vtipná. Nestojí tu poprvé. A bojí se, že ani naposled. *** Povídka o boji se sebou samým, o štěstí a neštěstí, o poslední kapce naděje, o tom, jak se to nedělá. A taky prostě o životě. ★ Bacha, vyskytují se tu dost negativní věci - deprese, sebevražedný myšlenky a podobně.

Pokud ji vidíš, jsi v pekle. Momentálně není k dispozici, buď se za čas vrátí nebo ji vydají, nechám se překvapit.

Dvaja kamaráti sa vyberú na relaxačný pobyt v horách, kde úplnú idylku naruší únos jedného z nich. Prsty v únose má jeden lekár, ktorý je členom tajného spolku a celý plán zosnoval v presvedčení, že sa jedná o ich budúceho vodcu (podľa dvojzmyselných proroctiev). Na veľké prekvapenie však z tohto zajatia bez stopy zmizne a rozpúta bláznivú hru

Poezie převážně vážně aneb sbírka básní, laděná povětšinou lehce nostalgicky až depresivně, sem tam zpestřená trochou optimismu.