„Byla krásná. Nevypadala jako modelky na módních časopisech nebo holky vyvěšené na billboardech po městě. Byla krásná jejím vlastním způsobem. Neměla zlaté vlasy zářící ve tmě. Její oči nebyly v odstínech té nejtmavší modři. Její úsměv nebyl dokonalý..., ale dokázal vám vybít duši z těla. Pokaždé, když se zasmála, usmála nebo jen pousmála, čas kolem se zastavil a jediné, co jste mohli vnímat, byl její, upřímností nabitý, úsměv. Vždy se na vás dívala, jako byste pro ni znamenali neskutečně mnoho, i když vás nemohla vystát, i když by vám nejraději zakroutila krkem, nedávala to najevo. S koncentrací viditelnou v jejích očích poslouchala každé vaše slovo a zajímala se. Jednoduše se o vás zajímala... starala. Byla krásná. Nejkrásnější. Ale nebyl tady nikdo, kdo by jí ukázal, jak nádherná ve skutečnosti je... až do jednoho okamžiku..."

Ne úplně obyčejná love story. Někdy je všechno jinak. #23 Romance ❤️ #13 Romance ❤️❤️ 3.9.2016

Ucítila jsem ledovou vodu, která mě při dopadu celou obklopila. Nadechla jsem se v naději, že se někde v mé blízkosti ukrývá kyslík. Chlad do mě řezal, jako nůž a kámen přivázaný řetězem k mé noze mě táhl stále níž. Najednou jsem ucítila prudkou bolest. Staré rány se mi otvíraly, zlomené kosti znovu lámaly a hlava mi třeštila. Plíce jsem měla plné vody. Řezavá bolest po stranách mého krku, tupá bolest v obličeji, štiplavá po celém těle ztrácela jsem přehled. Do očí se mi draly slzy a proudily přes zavřená víčka. Myslela jsem, že aspoň smrt nebude tak bolet. Na dlouhou dobu mě ovládla temnota. A pak jsem otevřela oči.