Nebe klidné a veliké, poseté hvězdami, kam jinam jít, když chcete být samy? - - mozna spatna poezie, stejne jako muj zivot. nebo ne? /1/

Poezie a krátké příběhy :3 Ne že by tu na světě bylo všecko ideální, ale dost věcí nám naznačuje, že stojí zato tu být a když už nic jiného, tak o nich aspoň psát:)

V dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláštních poruchách. Budou zde i různá odborná označení pro lidi, o kterých si možná nikdy neslyšel/a. Takže zkráceně tato sbírka se týká odlišných lidí. Ty, jako čtenář, se můžeš přiučit, a nebo se dokonce v něčem můžeš najít.

Básničky pro všechny ztracené duše, které jsem psala po osamělých pátečních nocích, na polorozpadlé lavičce pod tmavou oblohou plnou zářících hvězd, kdy mě moje úzkost, strach a osamělost nenechala jít spát. (Moje druhá básnická sbírka)