Mé tělo se třáslo od strachu, slzy mi stékají po tváři, a moje srdce hlasitě bije, se zoufalostí jsem pohlédla na nebe, a modlila se k bohu. ,,Tady tvůj bezcenný život nezachrání ani bůh." Přísný hrubý hlas mě donutil zavřít své oči, cítila jsem pohyb a následně dotek jeho bílé chladné kůže na ruce, zmáčkl mi hrubě čelist, a já byla donucena se mu dívat do temných, chladných, černých, duhovek. ,,Budeš můj nejsladší hřích Isabelle." Tak jsem byla obětí, krvavého krále.