,,Jsou to čtyři roky..." ,,Ne, ne, on mě najde a zabije tě!" Staré rány se časem zahojí. Že jo? Všichni to říkají, ale stejně tu sedí ve svém tmavém bytě před tabulí, přeplněnou fotkami, výstřižky a poznámkami. Dívá se pouze na jedinou fotku, ze které už roky nemůže spustit oči. Možná byl blázen. Možná hledal ducha. Nemohl se ale vzdát. Jeho adrenalin mu velmi chyběl, ale serotonin byl možná důležitější...