Nikdo, kdo na chodbě školy potkává Abby Reed by neřekl, že je mladistvý zločinec. Sakra, ani ona by to o sobě neřekla, ale v okamžiku kdy před jejich domem zastaví auto FBI, okamžitě je z ní malá dušička. Jedno ujištění, že země se otáčí kolem své osy, a oni z toho dělají takovou tragédii... Za jeden večer si musí sbalit kufry, přestoupit na novou školu a opustit její starý život.

Sedmnáctiletou Jordynn postihne rodinná tragedie, proto je nucena opustit svůj domov a nedobrovolně žít jeden rok s rodinou matčiny kamarádky z univerzity. Jakmile se Jordynn ocitne v novém prostředí, zjistí, že rodina je až pohádkově bohatá. To by po době strávené v osamění a z příjmů, které pouze sama vydělá, mohla být pro Jordynn příjemná změna, kdyby ovšem nebylo tří synů, kteří jí otevřeně dávají najevo, že u nich není vítaná. Jordynn jejich zjevné nepřátelství nejdříve připisuje tomu, že dva starší bratři jsou neuvěřitelně arogantní a nudí se. Čím déle je v jejich přítomnosti, tím více si uvědomuje, že se za jejich chováním skrývá něco víc... Ustojí novou situaci? Co se stane, když se do jednoho z nich i přes to vše zamiluje a odkryjí se dávná rodinná tajemství?

Bývala jsem dobrá. Sakra, bývala jsem nejlepší. A teď jsem tady, v Bostonu v Americe. Můj život se radikálně změnil a já přistoupila na to, že budu dělat "chůvu" bandě namyšlených hokejistů. Tak mi držte pěsti, snad to dopadne dobře.

„Jdeš tancovat?" Zeptal se jí a nechal jí dopít jeho pivo, které mu vytrhla z ruky. „Jasan, Kira by mě tu stejně nenechala celý večer jen tak postávat." Mikla útlými rameny. „To tvoje tancování spíš připomíná předehru dvě vteřiny před šukačkou. Ví vůbec vaši, že ještě nejsi v postýlce a dávno nesvíráš plyšového medvídka při spinkání?" Žvatlal jsem na ní jak na mimino. Bylo na ní vidět, že do teď o mé přítomnosti neměla ani páru. Můj hlas jí na chvíli zarazil, ale rychle se zapamatovala a s falešným úsměvem se ke mně a klukům otočila. „A ví policajti, že svou jízdou ohrožuješ nevinné babičky na přechodu?" Ušklíbla se a přiklonila se blíž ke klukům. „Pánové, neříkejte mi, že jste zase s tímhle tím," prstem zakroužila směrem k mé osobě. „Zase přijeli." Snažila se šeptat, ale musela mluvit dost na hlas, aby překřičela okolní hudbu. „Viděla jsem ho řídit a není to zrovna dvakrát hezký pohled." Jack s Joem to nevydrželi a vyprskli smíchy. John se snažil zadržet smích, ale pohrával na plné čáře, za to Mark se nestydatě řehtal na celé kolo. ... Tenhle příběh není ničím originální. Je psán pro duše, co si chtějí odpočinout od vážné literatury a hledají jen něco nenáročného, co jim zpříjemní čas. Jedná se o můj první pokus o psaní z pohledu jeho a jí, tak třeba si to někdo přečte... v příběhu se vyskytují: gramatické chyby, sexuální scény, vulgarismy atd...

Druhý díl Řízeni adrenalinem! „Blbečku." Zašeptala jsem podmračeně jeho směrem. „Proč ses rval?" Pokývla jsem na něj hlavou, aby se dal do vysvětlování. „Na tom nezáleží." Zamumlal mrzutě. „Seš dobitej jako pes, takže je jasný, že na tom záleží." Vyvrátila jsem mu a zkontrolovala tu ránu. Už se pomalu ani netekla. Ani nevypadala, že bude potřebovat zašít. „Jestli tě to uklidní, ten druhý dopadl hůř." „Otřepaná to fráze, ale toho druhého jsem viděla a mohu říct, že jste na tom asi tak na stejno." Mykl nad tím lhostejně rameny. Přelepila jsem mu obočí náplastí a začala mu otírat zakrvácený nos. Zaplať pán Bůh, nevypadal zlomeně. „Tak mluv." Pokývnutím hlavy jsem ho znovu vybídla k řeči. Ne zrovna nadšeně se nadechl. ... Jedná se o pokračování příběhu Řízeni adrenalinem s odstupem pět let. Doufám, že se vám bude příběh líbit alespoň z poloviny tak jako jeho první část. Varování v příběhu se objevují vulgarismy, sexuální scény a gramatický chyby.

On byl mou největší chybou, ale asi tou nejlepší, protože mi dal mého syna, který mě dělá každý den šťastnou. Story by _IamAnett_ 2021

Nemohla jsem se toho pocitu nabažit. Svírala jsem v rukou jeho tričko a on si mě držel u těla jakoby to byl náš poslední den. Odtáhli jsme se od sebe a dívali si na vzájem do očí. Prudce jsme dýchali. Je možné že by cítil to co já? Je možné že by mě milo- Všechny moje domněnky se rozplinuly když mi Zayn zmáčkl zadek a ušklíbl se. Ne, on bude vždycky lásky neschopný Badboy. Smutné... Cover: Adri1616

„Potřebuju, abys řekl něco ohromujícího. Nějaké vojenské moudro nebo tak. Něco, co bych mohla citovat." Ray na chvíli vzhlédl od své práce a nadzvedl obočí. Čelo se mu lesklo potem, jak se už několik hodin smažil na přímém slunci, navlečený ve své protichemické uniformě s ochrannou vestou, ověšený vysílačkou, zásobníky a zbraní. Sophie v tu chvíli neochotně uznala, že nejspíš nebyl ten pravý čas ho rozčilovat. „Viděl jsem hada mrkat, koně blít v barvách francouzský trikolory, dokonce Saddáma, kterému prošly už mnohé hovadiny, ale člověka, který málem zemře při leteckém bombardování kvůli diplomce a následně v ní pokračuje i potom, to můj mozek stále odmítá zpracovat." Zmateně na něho pohlédla a nervózně přešlápla. „No, to zrovna asi nejspíš nepoužiju." *** Studentka společenských věd se v rámci studia rozhodne strávit nějaký čas ve východních zemích. Poznávání lidí, jejich kultur a způsobu života však náhle naruší vyostření válečného konfliktu se Spojenými státy. Sophie Reyesová se tak posléze stává nechtěnou obětí jednoho z vojenských omylů a po této strašlivé nehodě je nalezena první průzkumnou jednotkou amerického námořnictva a poznává tak naprosto odlišný svět a úhel pohledu na celý konflikt. Jak se jí podaří zvládnout náročnou cestu až do hlavního města mezi tolika muži a neustálými obavami o možný útok ze strany nepřátelských vojsk? Obyčejný studijní pobyt najednou dostává naprosto odlišný spád a Sophie se s ním musí poprat. březen 2019 #12 v Romance #4 v Love Ocenění v doplňkové kategorii Hvězdobraní 2019 - Andělský strážce květen 2020 #7 v Romance

Postavila jsem se na vlastní nohy. Zvládla jsem to. Jen škoda, že život má někdy tendence být teatrální a připomínat Vám minulost, o kterou už nestojíte. Můj původní život nikdy nestál za nic. Dětství, dospívání a život dospělého taky zrovna není tak ideální, jak si člověk v době puberty představuje. Ale dokázala jsem to, dokázala jsem utéct ze Seattlu, od alkoholičky a drogově závislé matky, od života, kde mi nic dobrého nečekalo, jen abych dopřála správné dětství svému synovi, na kterém mi záleželo nejvíce.

❗️čtvrtý díl knihy 'Popelka'❗️