Upřímně mě nikdy nenapadlo, že mi hlídání jednoho dítěte změní život. Že on mi změní život, který jsem měla ráda. Nečekala jsem, že bych to někomu takovému někdy dovolila. Co se to stana z holky, která se chovala podle všech pravidel a najednou potkala jeho? Co se stalo, když jí ukázal svět, o kterém neměla ani tušení? Dokáže ho milovat a dokáže on milovat jí? Dokážou překonat všechny překážky? ... "Hele, já vim že si o mě slyšela hrozný věci a přiznávám, dělal jsem je. To, co si slyšela od Aničky nebo Viktora jsem dělal a chci, abys to věděla. A taky přiznávám, když jsem tě viděl, první co mě napadlo bylo, jak hrozně rád bych tě dostal do postele. Jenže pak jsem tě poznal a nepřemýšlel jsem nad tebou jenom jako nad věcí, kterou bych po první noci odkopnul, ale jako nad někým s kým je mi dobře." Mluví a já na něj jen koukám , protože nevím, co mám úplně říct. "Dominiku.." Přerušuji ho a zhluboka se nadechuji. "Ticho, ještě jsem neskončil. Každopádně si říkala, že mě neznáš a nevíš, co ode mě čekat a tak jsem pro jednou zapojil svůj mozek a něco mě napadlo. Dej mi sedm dní." Navrhne věc, který úplně nerozumím. "Sedm dní?" Ptám se ho zařazeně a úplně nevím, co tom myslí. 20.4.2020 #1 Fanfikce 3. 6. 2020 #2 Romance

*Pokračování příběhu SEDM* Příběh pokračuje o sedmnáct měsíců později. Každému se za těch pár měsíců změnil život. Některému k lepšímu, některému k horšímu. Neviděli se dlouhých sedmnáct měsíců, které je změnili k nepoznání. Z Dominika je úspěšný rapper a z Natalie hrdá matka. Dokáží se dát zpět dohromady? Dokáží spolu vychovat dítě? Zvládne Dominik zjištění, že je Natalie zasnoubená? To všechno v druhém dílu příběhu Sedm. ... "A nechce si jít Dominik odpočinout a říct mi to, až se vyspí?" Pokusím se ho odbít, abych se mohla jít vyspat. Zábava sice je, ale já bych spíš preferovala spánek. "Ne, dokud ti to všechno neřeknu." Stojí si za svým nad čímž už jenom zakroutím hlavou. "Já..já vím, že jsem hroznej člověk a že už si nezasloužím ani jednu tvoji slzu. Vim že jsem idiot kterej ti třikrát ublížil, jen mě nech říct jedno. V ten den, kdy si mi před tvými rodiči řekla, že mě miluješ, se můj svět zase roztočil, nebo co světy normálně dělaj. Prostě se mi vrátila naděje, že budeme spolu, že já budu s tebou, v což jsem už nevěřil, když si dávala přednost rodičům. Protože i když tomu možná nevěříš, tak já jsem bez tebe absolutní nic." Zaškytá znovu. I když je úplně na mol, ví co říká a myslí to vážně. ... Koho milujeme, toho nejsme nikdy pevně rozhodnuti opustit, i kdyby nám sebevíc ublížil." - Colette „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne." - Václav Havel

„Proč si mi lhala o tom, že mě miluješ?" otázal se zoufale a po jeho tváři mu teklo pár slz. Ona bolest na hrudi se mnohem zvýšila. „Dominiku, ale já ti nelhala. Já tě milovala a stále miluju, ale prostě..." nedořekla jsem to, protože mě Dominik přerušil. „A jak ti to mám kurva věřit, když si mi několik měsíců lhala do očí? Jak? Nijak mi to dokázat nemůžeš." ... Démoni jsou v hlavě, ale žerou mojí duši, v jedný ruce láhev, druhou rukou jí zas dusim, můj život jí sluší, jak mě sluší její pussy, dneska budem žít, my dneska chceme všechno zkusit... ... Jedná se pouze o fikci

Proste si to precti 10.6.20 1# Grey 💪🏿🥴

Ahoj tohle bude taková fikce o Nikovi a Logicovi z m+ , doufám že se vám bude líbit a ahooj 😇❤️❤️

Nikča poznává jiný svět než ve kterém žije a s ním i nové lidi mezi nimi je i osudný kluk do kterého bude zamilovana jak jejich love story dopadne?

Já : Čekám už hodinu kde jsi ?🤬 Neznáme číslo : To je možný kotě ale určitě ne na mě😉 ------------------------- Dominik : Zasloužila by si na zadek 🍑😏 Já : Ano 😍 ------------------------- Já : Nechceš mi říct kdo jsi, proč ?! Dominik : Už by jsi mě neviděla stejně..

dominik- no tvl tohle JE tvoje segra jakube?! ty- nějakej problem pane ? jakub- vždyť jsem ti říkal že vypadá Jak debil ty-ale Bože není tak zlej dominik- ale..ale děkuju zlato jakub- no to ne vole pracky pryč Cool popisek co ale smutné je že to tam nebude

Co oči nevidí, to srdce nebolí.

"Odejdi od něj Kristýno! Copak nevidíš co s tebou udělal ?!" Řval na mě Nik jako na malou holku, myslel to dobře já vím. Chtěl abychom já i malá byli v bezpečí. "Nemůžu! On mi ji sebere když odejdu, nemám kam jít!" Rozkřikla jsem se zas já. ------------------------ Otěhotněla jsem když mi bylo 15, věřte že plánované to nebylo. Z lásky jako trám ke mě a malé se stala jen jedna velká nenávist, malou věřím že miluje ale mě ? Já jsem jen hračka. Co když ale jednoho dne ta bolest a modřiny zmizí ?