Liv Black- dívka která neměla nic a pak získala všecko. Když poprvé všechno ztratila, slíbila si že už nikdy nedovolí aby se to ještě někdy opakovalo. Proto když i napodruhé ztratila to co milovala, srazilo jí to na dno ze kterého už nemá sílu ani chuť se pokusit znovu vytáhnout. Paul Lahota- muž, který si myslel že měl vše, ale to získal až jakmile potkal Liv. Dívku, která dokázala zničit i jeho vlčí pouto s Reachel. I když udělal vše aby jí mohl získat, vždy se našli nové překážky...Emmett, Reachel,Embry...smrt Embryho. Ale co když teď příjde ta největší překážka kterou je minulost, která se rozhodla Liv pronásledovat a společně s její bolestivou přítomností je to překážka která se nedá obejít...musí se zničit!

Jsou Vánoce, rodina je zase pohromadě a pod nazdobeným stromečkem se ukrývají dárky, zabalené do ozdobného papíru. Některé dárky však nejsou uzpůsobeny k zabalení. Ony dárky mají většinou čtyři nohy a hebkou nadýchanou srst.

Pozor! Dračice vydala hrdelní zvuk a já se ohlédla nad sebe. To monstrum se řítilo přímo na mě. Rozevřelo tlamu, zařvalo a chystalo se vychrlit oheň. Chtěla jsem přidat, zmizet od něj jak nejrychleji to šlo, když do mě někdo narazil. Zamotaly se mi nohy a já sletěla na zem. Všechny části těla protestovaly a mou tvář zkřivila bolestná grimasa. Chtěla jsem se vyškrábat na nohy, když jsem zpozorovala oheň. Zakryla jsem si hlavu rukama a nemotorně se snažila dostat z dosahu nesnesitelného žáru. Křik. Srdcervoucí křik přímo vedle mě, drásal mé vnitrnosti. Zadržovala jsem slzy silou vůle a přála si, aby to konečně přestalo. Cítila jsem spálenou kůži a štípali mě z toho oči. Všechen křik na chvíli přestal a ozýval se jen řev toho monstra. Sundala jsem ruce z hlavy a pomalu se otočila. Dech se mi zadrhl v krku. Zoufale jsem se snažila nadechnout, ale výjev přede mnou mi to nedovoloval. "Keiro!" Svět není takový jak si ho vysnila, ale snaží se ho zlepšit - k lepšímu.

„Ne, já už nechci! Ne! babičko, né!" Její babička ji však ignorovala. Jehlou natáhla do stříkačky další sérum a otočila se ke své spoutané vnučce, ale než ji vpíchla sérum do krku, podívala se do kamery. „Projekt R38, pokus pátý. Subjekt doposud nevykázal žádné reakce. Zvýšila jsem počet látky na 50%." Následně ji bodla jehlu zezadu do páteře a aplikovala sérum. Dívčin křik se nesl až na povrch, bohužel ji nikdo neslyšel.

Jmenuji se Dabria a zároveň jsem Shadow. Nedotknutelná. Nejasná. Temná. Nesmrtelná. Myslela jsem, že jsem jediná, kdo kdy žil a byl jako já. Jediná, kdo dokáže přesně napodobit ostatní. Potom jsem potkala Mystique a chvíli jsem žila svobodně, bez závazků, bez povinností, a hlavně, bez přátel. Dokud jsem nepotkala je. Člověka, co ničil věci pouhým pohledem. Muže, který dokázal vysunout z rukou dlouhé, nezničitelné drápy. Ženu, jejíž dar byl ovládat oblohu. Mocnou bytost, vládnoucí téměř nad vším. A také jeho, syna Mystique, která nenávidí lidstvo, a Azazela, padlého anděla. Oni jsou mocní. Mezi lidmi jsou bohy. Čím jsem v tom případě já? Cover by xAsadx

I. díl ~~~~ Život dívky jménem Šárka zmapovaný v knize. Má spoustu starostí i radostí. Ostatně jako každá dívka v jejím věku. S Tomem to bude mít těžké, a co teprve s Luckou a Anaztázií? Zvládne to? xxx Umístění: #424 v kategorii fantasy - 16. 4. 2017 #337 v kategorii fantasy - 17. 4. 2017 #360 v kategorii fantasy - 20. 4. 2017 #600 v kategorii fantasy - 21. 4. 2017 #278 v kategorii fantasy - 21. 4. 2017 Od teď už teen fikce! Jůůů! 13. 7. 2017 #681 v kategorii teen fikce - 25. 7. 2017 #987 v kategorii teen fikce - 25. 7. 2017 #330 v kategorii teen fikce - 27. 7. 2017 #450 v kategorii teen fikce - 30. 7. 2017 #505 v kategorii teen fikce - 4. 8. 2017 #313 v kategorii teen fikce - 4. 8. 2017 #239 v kategorii Teen fikce - 6. 8. 2017 100 přečtení: 6. 8. 2017 v 16:47!!! (Děkujuuuuuu! Opravdu vám moc, MOC děkuji! Wooow!!!!!)

Ve škole osamocená, doma veselá. Na veřejnosti mlčenlivá, samotná je komunikativní. ~•~•~• Najde někdy někoho, s kým si bude rozumět? Je vůbec někdo takový? ~•~•~• Lidé ji nesnášejí za to, jak se chová na veřejnosti. A taky za to, že je... Jiná. Umístění: #262 v kategorii teen fikce - 4. 8. 2017 (A to je teprve prolog. Děkuji.) #258 v kategorii teen fikce - 5. 8. 2017 (Děkujiiiii. *piští*) #902 v kategorii teen fikce - 13. 8. 2017 Cover by: Khinema 👍

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

,,Doktorka Harleen Quinzel'' řekla jsem a podala mu ruku. On se na ní jen s nechutí podíval. ,,Mr J'' řekl s úsměvem, který se hned vytratil. Zatajil se mi dech nad tím, jak se choval a jak vypadal... Začátek psaní FF - 29.8.2016 Zakončení FF - 8.1. 2017 #2 místo v FF - 11.9.2016 #1 místo v FF - 22.9. 2016

„On udělá cokoli proto, aby mě zabil." Nebezpečný chat s neznámým mužem na Facebooku. Celý život se Madison vmžiku změní. A to jednou jedinou zprávou. [UPOZORNĚNÍ - příběh obsahuje vulgarismy] 31. 8. 2016 - #1 v kategorii Horor