Myšlenky, které přicházejí po půlnoci. Vše, co se mi honí hlavou, když celé město spí. Možnost úniku před vším.

Bolest je jako černá vdova, bolest je tu vždy s náma

Personifikace duše ve verších, próze a v básni

Tohle je problém, který se se mnou táhne už pár let. Není to nic příjemného, ale konečně se mi podařilo, dostat to ze sebe. Vypsat se z toho a opravdu se mi trochu ulevilo. Možná jsem to měla udělat už dávno, i přes to, že to i tak nic nevyřeší. Každopádně je to něco, co mě hodně trápí a je to nekonečný kolotoč, ze kterého nevím jak ven. A pravděpodobně budu opravdu potřebovat někoho, kdo se v tom pohybuje a bude vědět, jak mi pomoc...

Depresivní poezie o mích pocitech, o tom co prožívám, mé myšlenky a také tělo, protože ať se zdá být cokoliv dokonalé, nemusí tomu tak být. Příjemné čtení.

Cítíš se, že tě někdy pravidla a to, co se po tobě chce, svazuje a zavírá v kleci? V něčem, čemu se říká život, ale ty víš, že bys mohl žít VÍC? Přečti si toto. Píšu naprosto upřímně. Básně i úvahy o tom, že neexistuje návod na žití, že se dá jednoduše odemknout klec a... odletět. Cover by Andrew Dareon