Beata byla neobyčejná dívka už od narození, protože trpěla nočními můrami, a depresemi. Ovšem se vším jí pomáhal její starší bratr Viktor, ikdyž byl slavný a lítal od koncertu ke koncertu tak si na ni vždy dokázal najít čas. Beata se jednoho dne rozhodne že by se chtěla i přes své problémy socializovat a tak se vydala do Brněnských ulic. V tomto příběhu se vyskytují omamné a psychotropní látky nechci vás nabádat aby jste tyto látky jakkoliv konzumovali či se sebepoškozovaly. Chyby! Vulgarismy! Sebepoškozování! Požívání omamných a psychotropných látek!⚠️⚠️

Jara byl můj nejlepší kamarád. Teď už není. Zůstal jen prázdný hrob a bolest, která mě dusí každý den. Všichni mi říkají, že bych měla jít dál. Máma. Anet. Dokonce i Calin. Ale jak se mám smířit s tím, že ho už nikdy neuvidím? Anet chce, abych začala znovu v Brně, s ní a Calinem. Tak jedu. I když nevím, jestli dokážu nechat minulost za sebou. A když mě tam čeká Petr, kluk, který mě odsoudí hned, jak mě vidí, začínám pochybovat ještě víc. Jenže pak si všimnu, jak se na mě dívá. A já začínám přemýšlet, jestli i on něco skrývá. Možná nejsme tak odlišní, jak si myslíme. Možná jsem nenašla jen nový domov... ale i někoho, kdo chápe tu prázdnotu ve mně. Ale co když to zase všechno skončí bolestí? (Návaznost na Ztracená v davu, nalezená tebou ff o calinovi)

Byli ještě příliš malí, než aby pochopili, že to, co je zakázané, má nejhlubší kouzlo. Po letech se jejich cesty znovu propletly. Zakázané uvolnění se stalo tichým spojením něčeho, co mělo zůstat skryté.

Jsi moje. Nedovolím aby na tebe někdo sáhnul, nebo hůř, ti něco udělal.

„Nesnáším tě, Petře." „Já tebe víc," zamumlal a znovu mě umlčel polibkem.

President of toxico?

-Příběh je o 22 leté Valerii která neměla lehký život. Setká se znovu s Petrem Adámkem, nebo ne? Budou si pořád rozumět? Bude mezi nimi něco víc než jenom kamarádství? ‼️-V příběhu se vyskytují vulgární výrazy, násilí, drogy, alkohol, a sexuální scény 18+ -Nejedná se o opravdový příběh, příběh je vymyšlený.

Některé lásky jsou zakázané. Některé jsou nemožné. A některé si vás najdou znovu, i když jste udělali všechno pro to, abyste na ně zapomněli. Když se odtáhla, nadechla se prudce. ,,Petře....tohle není správný" Přejel jsem jí palcem po tváři. ,,Život je moc krátkej na to dělat jen to, co správný je"

Někdy stačí jeden pohled, jedna noc... a všechno se změní. Mezi city, která neměla vzniknout, a slovy, která zůstávají nevyslovená, hledám sama sebe....

Jako na zavolanou se otočil. "Co tady, kurva, děláš? " Příběh, ve kterém se vyskytuje velmi mnoho pravopisných chyb a nespisovných výrazů. ~Rozepsáno, NEdokončeno~