Rainovi bylo teprve devatenáct let, když se mu narodila dcera. A zůstal na ni úplně sám. Jude si zase chtěl přivydělat hlídáním psů. A možná to zní absurdně, ale právě tyto situace změnily trajektorie jejich životů. Někdy k tomu totiž stačí úplná maličkost nebo malé nedorozumění.

Mateo vždy žil ve své vlastní bublině. Bylo mu dvacet jedna let a nikdy neměl svou první pusu, natož tak něco více. Miloval knížky, psaní, hudbu, v klubu byste ho našli jen tehdy, když ho přemluvili kamarádi, nikdy si to ale upřímně neužil. Byl přehlížen všemi, co by o něj kdy mohli projevit zájem. A taky měl v sobě blok. To by bylo dobré zmínit. Ten blok totiž způsoboval, že interakce s lidmi mu přinášely úzkosti. A mít s nimi něco víc? Osobní kontakt? Tak na to neměl ani pomyšlení. Jenže přece mu už bylo dvacet jedna, no ne? Proč nikdy neměl ani pusu? Co s ním bylo špatně?

Aura nikdy nebude stará na dinosauří lívance. A zkrátka k sobě potřebuje někoho, kdo je umí udělat tak dobře jako ona sama.

Leo se zaměřil na svou kariéru. Možná protože chtěl, možná protože tak nemusel myslet na to, že byl naprosto tragický, co se lásky týkalo. Dokud se mu nezkřížila cesta s někým, kdo o sobě smýšlel ještě tragičtěji.

Někdo bere svou vášeň až moc vážně. A někdo chce prostě jen milovat.