Sofie je knihomolka, která tráví většinu času v knihovně a málokdy mluví s lidmi mimo třídu. Jednoho dne si všimne kluka - Adriana- který sedí u stolu naproti ní a píše do sešitu poznámky k vlastní knize. Sofie si nevědomky začne psát drobné poznámky do svého sešitu a nechává je tak, aby si jich všiml.

Věděla jsem, že to myslel vážně a že za to nemohl. To ta jeho porucha, ale... bála jsem se ho. Děsně jsem ho chtěla uklidnit, trhalo mi to moje měkký srdce, když začal vzlykat. Nemohla jsem... Moje tělo se nekontrolovatelně třáslo strachy jen díky jeho blízkosti. Natáhla jsem k němu třesoucí ruku a projela mu jí ve vlasech. Stuhl a nadzvedl hlavu. Okamžitě jsem ruku stáhla zpátky, ale on ji chytl do té své. "Omlouvám se," zašeptal znovu a něžně mi políbil hřbet ruky. #20 v Teen Fikce - 3.9. 2017 Cover: @tereza172

„Ale já se snažit nepřestanu" odpověděl mi. „Já k tobě cítím něco víc než k dívkám se kterýma jsem kdysi chodil" pokračoval. „Já k tobě taky cítím něco, co jsem nikdy k nikomu necítila" řekla jsem „ale bojím se že mi ublížíš". „Přísahám, že ti neublížím, nikdy" přísahal mi ale já mu stejně nevěřila. „A co když jo? Tak bys porušil slib a zlomil mi srdce". „A navíc zlomíš srdce Maye." „Nezlomím, protože Maye se líbí Jack a ona se líbí jemu" pověděl mi. Já jsem na něj koukala jako na blázna. „Já už s Mayou nechodím, ona to pochopila a řekla mi že by nám to přála." zalapala jsem po dechu, s Mayou jsme si říkaly úplně všechno, ale tohle mi neřekla a já na ní nemohla být naštvaná, myslela to dobře. „Uvidíme se zítra." Rozloučil se se mnou a odešel a já měla čas na to si to všechno srovnat v hlavě.

Chyby, přetvářka a faleš. Aneb, Ti nepraví. ----- Působil na mě jako světlo na můru, přitahoval mě. Když jsem na něj upřela zrak, nemohla jsem se odtrhnout. Jakoby mě spoutal a potom si mě k sobě pomalu přitahoval. Lákal mě ke svému světlu. A pak, vzhlédl. Lákal mě tak blízko, až jsem se spálila. Jeho oči mi připomněly bolest, kterou působí moje falešné naděje. Moje sny o někom, kdo si mě všimne. Moje dětinské představy o někom, kdo se bude zajímat. Moje směšná idea mé vlastní krásy. Přeludy, které byly vytvořeny člověkem přede mnou. Moje iluze, které byly roztříštěny jako sklo, když jsem si uvědomila kdo jsem. Nic a nikdo. Vzduch.