Upozornenie: Tento príbeh obsahuje nadávky, urážky, trochu neznámych drog, príliš veľa cukru, bitky, nezmyselné úkony a totálne hlúposti. Určite neobsahuje dejovosť, zápletku a ani rozumné správanie postáv. Dúfam, že nad tými postavami nerozmýšľate, pretože ja som to nerobila a nemajú stálu povahu. Môže obsahovať "mágiu". Život je neférový, no to už vieme všetci. Niektorí to aj tak majú v živote príliš jednoduché aby to bol skutočný život. Žijú si pohodovo a bez zábran. Bez prekážok a nôh, ktoré vás chcú podkopnúť na každej dobrej ceste, ktorou zamierite. A tak sa musíte vrátiť späť a začať odznova. Pretože dobrá cesta je tá najťažšia. Teraz som prišla na niečo, na čo by neprišla ani Mrs. Sever.* No ak chcete ísť tou dobrou cestou, musíte sa pripraviť na pár najhorších rokov vášho života, počas ktorých si budete chcieť správnu cestu získať. Nie vždy však vyjde všetko podľa plánov a hlúpym narušiteľom za to môžete pekne poďakovať. Ste znova na začiatku a musíte si všetkým prejsť znova. On mi nastavil nohu a potom ponúkol ruku. Spravil zlé veci, no prevážili ich tie dobré. A teraz sa snaží o to, aby ma mali ľudia radi. Mýli sa. Oni ma budú naveky neznášať. Ako celý môj rod. Tým pádom aj jeho. Neuvedomujú si to... Neznášajú nás. Sme rovnakí ako oni a predsa sa v ich očiach niečím líšime. *ja ">.<

"Vždy jsem si myslela, že někoho spatřím, poznám a zamiluji se. Ale nikdy by mě nenapadlo, že to bude v opačném pořadí. Zamilovat se. Spatřit. Poznat." Příběh o tom, že láska může vzniknout naprostou náhodou a s naprosto neznámým člověkem. Například, zrovna když v zapadlé uličce sprejujete na zeď...

Jmenuji se Sára. Je mi krásných šestnáct. Také mám vlastní byt, tedy měla jsem něž se tam nastěhoval můj spolubydlící Harry Styles! Tolik ho nenávidím ale také ho miluju. ______________________ Vítám tě, jak jsi si mohl všimnout podle názvu toto je FF parodie na Harryho Stylese. V tomto příběhu najdete ty největší klišé co na wattpadu u těchto příběhů bývají. Tímto neurážím ty dobré FF, které se alespoň dají číst. Přeji pěkné počtení.

Po dlouhém a náročném dni jsem se konečně dostala domů. Co mi ale neudělalo radost tak zjištění že na našem gauči leží, jako vždy, rozvalený Hood. "Co tady sakra děláš?" Hodila jsem svoji tašku do kouta a přistoupila blíž k našemu koženému gauči, který momentálně hyzdilo jeho zjevení. "Čekám na Michaela. Vadí?" Arogantně nadzdvihl jedno obočí. Sakra, kdo je tady doma? ON nebo JÁ? "Jo vadí. Vypadni, čekat můžeš jinde. Nechci tě tu." Ukázala jsem ke vchodovým dveřím. Arogantně se zasmál a dál se věnoval svému mobilu. "Klídek nerdíku. Chvilku se mnou snad vydržíš v jednom baráku." "Seš fakt kretén. Nesnáším tě." Nasraně jsem odkráčela k sobě d Jmenuji se Elizabeth Clifford, neboli Lizy. Je mi 16 let a nejsem vlastně ničím zajímavá. Ráda čtu knížky, miluju sledovat seriály a mám ráda svůj klid. Vlastně jsem skoro obyčejná...skoro... Kdyby tady nebylo to s 5sos byla by to pravda o pokoje a prudce za sebou práskla dveřma. "Nápodobně krávo." Na závěr jsem ještě zaslechla otrávené zamrmlání. Jak já ho nesnáším... ******************** Mám 4 dementní bráchy, i když jen jeden je můj bratr doopravdy. Je tu bloňďák, ten se do mě moc nestará, Ash se kterým občas rozumně pokecám, protože s ostatníma se to nedá a pak je tu Mike s Calumem co mi dělají ze života peklo. Michael musí, protože je to brácha ale Calum chce, a to je přesně to co se v mém životě děje. V mém tichém životě knihomola se vždycky najde aspoň chvilka deně, kdy přijde Calum a začne se semnou hádat. Co já bych z toho života měla kdybych se nemohla hádat? ___________ nejlepší pozice: #2 in fanfikce