Velikán Pidi
V lese žije neobvyklý velikán jménem Pidi, složený z tisíců malých bytostí - Pidíků. Tito potrhlí tvorové mají jedinou jistotu: nikdy se na ničem neshodnou.
V lese žije neobvyklý velikán jménem Pidi, složený z tisíců malých bytostí - Pidíků. Tito potrhlí tvorové mají jedinou jistotu: nikdy se na ničem neshodnou.
„To je sice hezké, ale tohle je hřbitov. Tady mají být lidé skleslí a mají myslet na své přátele a příbuzné. Ne hledat nové známosti. A já žádnou nechci," zasyčel duchovní a pokusil se znova vstát. Nick si povzdechl a vyskočil na nohy. Potom nabídl pomocnou ruku i Oliverovi, ale ten ji odmítl. Místo toho se dostával p...
Nemuset chodit do školy, žádné domácí povinnosti, dělat si, co jen chceme. Ve dne spát, hrát si v noci. Jeden by myslel, že je to splněný sen. Jenže s tátou se stalo něco hroznýho, máma se chová divně a my máme pořád hlad... *** Martin se ani nenaděje a má starostí až nad hlavu. Co se stalo se sluncem, proč nesmí chod...
Není to tak dávno, co jsem chodila na kurzy pro začínající podnikatelky. Čistě ženské prostředí někdy působí hodně zvláštně... inspirovalo mě to k tomuhle kraťásku. Samozřejmě ve skutečnosti nikdo nepřišel k úhoně a postavy nemají žádnou spojitost se skutečnými osobami. :))
Vím, jaké je hledat světlo v nekonečné temnotě. Vím, jaké je sedět sám v nekonečné samotě. Taky znám ten pocit strachu, že u cíle zakopneš. Taky občas v noci snívám o těch cizích životech. Kdo ti dělá společnost? Sedí tu jen tvůj stín. Sedí tu tak sám a samozřejmě ty s ním. Ve tváři je vidět, že se ti něco st...
Jsem dívka. Tedy, byla jsem dívka. Ne, nejsem transexuál. Jsem mrtvá. Je to tak. Jsem mrtvá, neslyšitelná a neviditelná. Ale mohla by existovat jiskřička naděje? Naděje, že nejsem navždy sama a ztracená? Jedna rána, pád do vody... A pak najednou sedím v parku a utápím se sama v sobě.
Povídka, kterou jsem původně psala pro jednu hororovou soutěž. Jednak jsem se ale včas nedokopala k úpravám, jednak mi navíc nakonec nepřišla dost dobrá… Teď jsem s ní v rámci možností spokojená. Pokud se bude líbit a dobře číst i vám, budu ještě spokojenější.
Abyste mohli mít mozaiku, musí být předtím něco rozbité. Rozbijete to vy? Posbíráte střepy, které zbyly po někom jiném? Barva, tvar, ostrost. Každý kousek je naprosto jiný ale přesto do sebe všechny zapadají. A tvoří něco docela jiného. Dvanáct částí mozaiky v rámci #výzva12 představí pestrobarevnost životů napříč pr...
Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Teď už na tom nezáleží. Všichni jsme pouze jen ti, co přežili. Útěkem to začalo, ale srdceryvným rozloučením to rozhodně nekončí. Dlouhou dobu jsme hledali východ, jen abychom se nakonec dozvěděli, že nic není ani zdaleka tak, jak jsme si zprvu mysleli. Rozdělení. Zrada. Nepochop...
PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je s...
Když vaše ráno začne roztrženou silonkou, nic dobrého nečekejte. Když je mokro, šero a nestíháte autobus, vždycky si rozmyslete, co děláte. Někdy můžete jedním autobusem, který necháte ujet, zachránit svůj život. Někdy můžete jedním blbým rozhodnutím přijít o všecko. A kdo jsem, že dávám tak hlubokomyslné rady? Já js...
Příběh o tom, jak se nohsled s hadem do těžké práce pustiti museli. (Čarodějnice přece do kotle nepoleze.) Aneb zrod superhrdiny.
Soubor krátkých povídek, vytvořených speciálně pro Upíří výzvu 2024. Najdete zde 12 povídek, každou dle aktuálního zadání. #upirivyzva2024 Obálka by: Ash
Oteklá víčka pokrytá zaschlými slzami - jediný znak objektů určených pro mozkové štěpy. Bylo by jednodušší spát, přijít o vzpomínky, o svou osobnost, o budoucnost a nevědět o tom. Proč jsem se právě já musela probudit doprostřed labyrintu zářivě bílých nemocničních pokojů, desinfekcí zapáchajících laboratoří a ponurýc...