Jak mám popsat to co popsat nejde ?? Ale tak dobře příběh o dívce jménem Elizabeth, která není tak docela obyčejná má určité schopnosti kvůli kterým se jí změní život. Matka jí zakazuje být s tím koho miluje. Také zjišťuje co se dělo dávno před tím než se narodila. Má miliony otázek, ale žádné odpovědi. Má, ale někoho kdo by za ní schytal i kulku... Příběh píšu, protože mě to baví nevím jak často budou vycházet kapitoly, ale budu se snažit aby to bylo co nejčastěji. Přeji příjemné čtení.

Představte si, že o vás ví všechno, ví kde bydlíte, zná vaši rodinu... Vy o něm nevíte nic a ani nevíte kdo to je... Co uděláte ?? Unese vás i vaší kamarádku. Není pomoci nebo snad ano ? Přijde vysněný zachránce a dokáže dívky zachránit v čas ? # 3. Místo v popularitě # 2. Místo v popularitě [PŘÍBĚH PROCHÁZÍ FÁZÍ OPRAVY CHYB]

Jižní vrchovina. Kharmorr. Lesní lovci. Tato slova se neodvažoval vyslovit nikdo v celém známém světě a když už je někdo použil, bylo to šeptem. O Kharmorru, malé horské osadě, ukryté uprostřed nebezpečného lesa, se vyprávěly všemožné příběhy. Lidé se báli toho, co tam žilo. Nikdo však neznal úplnou pravdu. Pověsti o obávaných lesních lovcích věčně lačnících po lidské krvi, utvářely kolem celého pohoří hustou mlhu tajemna. Co se ale skrývá za rouškou pomluv a pohádek? Jak můžeme vědět, že pravda není úplně jiná? Za cover děkuju @Miky00096

Drak se pomalým tempem přibližoval a já už se chtěla pomalu stáhnou zpět do domu, ale zastavil mě až moc známý hlas. "Mrzí mě tvé trápení. Mrzí mě to." Stejný hlas jako v den bouračky. Ten uklidňující a melodický hlas, co mi šeptal celou cestu v záchrance. Zhluboka se nadechnu a zavřu oči. V duchu si dám facku. "Co tě mrzí?" zašeptám do oblohy a snažím se o stejně tichý a uklidňující tón jako zní ten jeho. "To že nejsi volná," zašeptá hlas, který je najednou mnohem blíž než předtím. Furt nechám zavřené oči, bojím se je otevřít. Ucítím na svém rameni opět něčí dlaň a tentokrát i dech. Strašně se leknu, ale přinutím se nechat oči zavřené. Jsem blázen, měli by mě někam zavřít. Podepíši jim cokoliv, hlavně ať se zbavím toho hlasu, těch barev a halucinací. "Nejsem volná?" "Nejsi, nejsi," celá obloha zpívá společně s tím hlasem. Ruce se mi rozklepou, ruka z ramene mi zmizí a všechno utichne. Otevřu oči. Nikde nic, už ani draka nevidím. ~Dej příběhu šanci, a zamiluješ se~

Co vše se může stát, když usnete v metru? Buď skončíte okradení, mrtví a nebo se vám, jako Anastasii s Nikolasem, změní navždy život. Oba dva měli v životě tolik neštěstí, že by to nespočítali ani na všech prstech dohromady. Ale co když se na ně štěstí, které už si mysleli že nepřijde, obrátilo právě v tu nejvhodnější chvíli? UKÁZKA Z KNIHY: "Jsi v pohodě?" Zeptal jsem se jí když na mě civěla jako vyoraná myš. "Ehh, promiň chvíli mi trvalo než jsem si to přeložila. Co se stalo?" Mluvila se zvláštním ale sexy přízvukem. "Usnula jsi v metru. Lidi na tebe divně koukali tak jsem tě raději vzbudil." Odpověděl jsem jí a ona se porozhlédla kolem sebe. "бляты." Zanadávala si asi. "Co?" "Promiň já jen...jsem totálně v prdeli."... ‼️Omlouvám se za všechny gramatické chyby a nedostatky, bude sice chvíli trvat než vše opravím, ale pracuji na tom.‼️