Ani v tom nejdivočejším snu by se mu to snad nestalo. Kdyby mu to někdo řekl, to ráno, nejspíš by se mu vysmál. On, s takovým jménem, chcípákem? Žertuješ? Nikdy! Musel se to naučit přijmout, musel mít trpělivost - musel se s tím naučit žít. Tak už dělal jenom jednu věc, na kterou se dokázal soustředit. Na otázku, co dělal by jednoduše odpověděl. "Poslouchal jsem ji - dlouho."