Nikdy nikomu nedovol, aby se pro tebe stal vším, protože až o něj přijdeš,nebudeš mít nic. ___________________________ "Můžu tě obejmout?" položila jsem mu další otázku. "Proč by jsi nemohla?" pousmál se a posadil se. "Nechci normální objetí. Chci objetí takové, které bere dech, přináší tisíce motýlků. Které je pevné a upřímné. Objetí, ve kterém se budu usmívat jako blázen od štěstí a přát si, aby nikdy neskončilo." mezi mými slovy už mě držel natisknutou na jeho hrudi a já se pokoušela vstřebávat každý okamžik. "Děkuju ti, moc ti děkuju." usmála jsem se do jeho trička a pevně ho držela dál.

Před chvíli jsi měl všechno a teď jen prázdno v srdci. Upozorňuji vás, že tohle jsem psala mezi vrstvou fan-fikcemi, kdy se mnou házela puberta do všech světových stran. Ovšem tuhle jsem nechala jako jedinou. Taky vám chci říct, že věci v tomhle příběhu jsou mnohdy mimo mísu. Příběh vám má dát to, že osud si nevybíráme a i když někdo vypadá šťastně nebo žije "ve vatě" ne vždy to znamená, že opravdu šťastný je a má ten nejúžasnější život. Chtěla jsem ukázat vše i z jiné stránky, proto od tohohle nečekejte šťastný konec.

Sedmnáctiletá Lucka je normální holka, která chodí na střední. Jenže jí zjistí smrtelnou nemoc a Lucce zbývá pár měsíců života. Do toho ji začnou šikanovat dvě holky. Dokáže se Lucka postavit šikaně a užít si poslední dny svého života?

Mala som dokonali život . Žila som si ako som len chcela . Ale v jednej sekunde može všetko inak byť. Ked vam umre niekto kohi ste mali velmi radi tak vas to zasiahne čo najviac. A mne sa to stalo.

,,Nikdy jsem si nemyslela, že to dopadne takhle." Jmenuji se Katrin. Je mi 15 let a jsem hrozně stydlivá, citlivá a nesmělá. Nerada se seznamuji, ale rodiče se rozhodli, že se budeme stěhovat. Táta si našel novou práci ve městě a tak jsme museli. Do nové školy jsem se ani trochu netěšila a měla jsem důvod. Z nové školy se stala noční můra. Každý den probrečím, straší mě noční můry, bojím se zítřka a nechci tu být. Moji spolužáci mě nenávidí. Vím to, až moc dobře. Možná se to někdy změní a nebo taky ne. Všichni jsou proti mně a nevím, jestli se to změní a už je mi to jedno. Třeba svůj názor někdy změním, ale to by se musel stát zázrak a já na tak velká zázraky nevěřím. Jsem Lukáš a chodím do deváté třídy. Jsem jeden z nejoblíbenějších kluků na škole a nehodlám to změnit. Všechny holky mě chtějí, ale já o ně nestojím. Na naší škole jsou samé malé a namyšlené kačenky se kterými si chvíli hraju a pak mě přestanou zajímat. Ještě jsem s žádnou, ale ,,nechodil". Jen pozlobit a nechat být. Začala mě, ale zajímat ta nová holka. Vypadá jako snadný terč a stálo by za to jí něco provést. Přeci jen je nová a nezná mě, takže pro mě začíná nová hra. Jen by to chtělo vymyslet nějaký plán. Ale mám být na ní zlý od začátku, nebo si s ní mám hrát a pak jí odkopnout a být zlý až potom? Co když nevyjde ani jedno?

Daniell se přihlásí do taneční soutěže, kde je v porotě slavný kytarista a vokálista skupiny The Vamps. James má tajemství, podaří se mu ho skrývat před Daniell do které se zamiluje?

Co uděláš, když se topíš? Plaveš na hladinu, nebo klesáš ke dnu? Co když nedokážeš ani jedno? Co když už nemáš sílu se znovu nadechnout? Jak daleko dokážeš zajít? Co myslíš, existuje něco jako osud? A dá se ovládat?