"Já tě pustím a ty nebudeš křičet nebo se snažit utéct, rozumíš mi?" řekl. Jeho hlas byl hluboký a vypadal nebezpečně, věděla jsem, že ho musím poslechnout, ale nechtěla jsem promluvit, tak jsem pouze přikývla, že ano. "Odpověz slovy Ellie," přikáže a lehce sundá ruku z mých úst "J-jak znáš moje jméno?" zeptala jsem se. Vyznělo to spíš jako šepot a divím se, že to vůbec slyšel. "Vím spoustu věcí," řekl a přitáhl si mě za pas, abych šla směrem k autu. Nejprve jsem se snažil vymanit z jeho sevření, ale on mě na to pevněji sevřel kolem pasu a řekl mi, abych se přestala hýbat. Slzy mi tekly po tvářích a já nevěděla, co mám dělat, hodil mě na sedadlo spolujezdce a sám si sedl na místo řidiče a rozjel se po silnici.