Příběh o hvězdě, která padla - a dívce, která ji musela nést. Ve světě Emirial žijí bok po boku obyčejní lidé a mágové - každý mág spojen s vlastním strážcem, magickým zvířetem, které odhaluje jeho sílu, kastu i osud. Všechny chrání modrá hvězda, zářící vysoko nad nimi... jenže žádná hvězda nezáří věčně. Jednou za čas se objeví úlomek nebes, jiskra, která padá k zemi a hledá nového nositele. Jen ten, kdo má zvláštní dar, se jí může dotknout. Takový člověk se stane hvězdonošem jediným, kdo může zažehnout novou hvězdu a udržet rovnováhu světa. Tahle kniha však není o hvězdě. Je o Akaris dívce, která vyrostla mezi zloději, skrývala svou minulost a nikdy netoužila po osudu větším než byla sama. Jenže svět si ji vybral. A jiskra řekla její jméno. Tohle je příběh o dívce, kterou magie proměnila, ale nezlomila. O jejím boji, pochybnostech, touze po svobodě - i o tom, co všechno je ochotna obětovat. Na cestě jí bude stát mnoho: králové, strážci řádu, stíny minulosti... Ale i Riwen, záhadný královský assassin, který se stane jejím spojencem, průvodcem - a možná i něčím víc. Emirial je příběh plný magie, síly volby, skrytých emocí a spalujícího světla, které září i v těch nejtemnějších chvílích. Pokud miluješ svět, kde magie dýchá, a hrdinky, které si svůj osud teprve musí vybojovat - pak vítej doma. Hvězda už tě volá.

Kniha je teď k mání v knižní podobě! Pro více informací ohledně toho kde ji sehnat, se podívejte na poslední příspěvek! ~~~~ Chelsea Maloren se stěhuje za svou vzdálenou tetou do slunného Los Angeles, po té co jí zemře i poslední blízká osoba. Není tím nadšená, ale přijímá nový život, v jiném městě a nové škole. Všechno se zdá normální, do té doby než ve starém domě, kde teď musí žít, potká ducha. Odmítá věřit na nadpřirozené věci, ale vše se vyvíjí jiným směrem. A vše rozhodně není takové, jak se na první pohled zdá. Chelsea bude muset překonat mnohé překážky, vypořádat se s magií ovládající jak ji tak i jeho. A zjistí, že zamilovat se několik set let starého a okouzlujícího ducha není vůbec těžké. #1 in Fantasy (highest rank) *** Tento pribeh je kompletni, ale pokracuje v 2. Dile! Mr. Right na Vas ceka v mem profilu:) Love ya

Projít přípravnou školou pro Obřad výběru bude hračka, říkala jsem si. Dostanu se k Obřadu výběru, nechám si vyvolat démona v podobě zvířete, který bude odrážet podstatu mé duše a následně se stanu členem jedné z jednotek našeho království... Joo, jak šeredně já se mýlila... Nejdřív se objevila ta červenovlasá bestie, která se škodolibou radostí využila jakoukoliv příležitost k tomu, aby mi mohla nějak znepříjemnit život, moc tomu nepřidal ani ten bělovlasej kluk, na kterého jsem vždycky narazila v tu nejméně vhodnou chvíli, a už vůbec mi nepomohl fakt, že čím víc se začal přibližovat Obřad výběru, tím víc všichni učitelé začali vyšilovat a kvůli každému sebemenšímu prohřešku se nezdráhali rozdávat tresty jako pominutí... A aby toho nebylo málo, tak k Obřadu výběru samozřejmě nepustí každého... Dostanou se tam pouze ti, kteří zvládnou předcházející zkoušky a to ne jen úspěšně, ale jako ti nejlepší. Joo, jak tohle všechno skončí?

Setkáním boha smrti Thanata a jeho bratra, boha spánku Hypna, s jejich životními družkami rozhodně příběh nekončí, ale začíná. Budoucnost je stále nejistá a jen jedna bytost zná odpověď. Bytost, která pouhým lusknutím dokáže rozvrátit vše, a to včetně vztahů, které byly tak delikátně pospojovány.

Díky pravidlům máme řád. Jen díky řádu nemáme ve svých životech chaos. Jenže co se stane, když se řád naruší a najednou život přestane dávat smysl? Co se stane, když přesvědčíte smrt, aby šla někam jinam? Vybere si daň, kterou dokáží zaplatit jen ti nejsilnější z nás. Karina byla celý život zvyklá skrývat se ve stínu mladší sestry. Najela do stálých kolejí, ve kterých se cítila v bezpečí a nic ji nemohlo překvapit. Jenže dojela do konečné stanice. Do stanice, kde ji cizí chyba stála víc než její život.

Mým handicapem je paměť. Nepamatuji si ani jedny své narozeniny, nevím, co jsem měla pod stromečkem minulé Vánoce a už vůbec netuším, na jaký film jsem se koukala před týdnem. Dokážu si ponechat jen základní informace a naprosto nedůležité blbosti. Nikdy mě to ve společnosti extrémně neparalyzovalo. Až do teď. Protože ve chvíli, kdy pocit déjà vu zasáhne každou moji buňku, pochopím, že je něco špatně. Bohužel ale nevím co. Užírá mě to. Zabíjí mě to. Je to jako koukat se na obraz za záclonou, přes kterou nikdy pořádně neuvidíte, ale hluboce toužíte onen obraz spatřil. O poznání horší je vědomí, že za záclonou je portrét muže, který vás pronásleduje i v těch nejosobnějších snech. *** Kapitoly jsou pojmenovány po písničkách. Ke kapitolám může sedět název, část textu nebo melodie***