Hudson miloval cestování, ale jednou věcí si byl jistý - vždy chtěl mít to místo, kterému by mohl říkat domov. To, kam se vrátí z cest za svým partnerem, ať už by cestoval s ním nebo ne. Dobrou práci už měl, cestovat si taky mohl dovolit, teď už jen zbývala ta láska. Zatím vše, co si takhle naplánoval, mu v životě vyšlo. Tak tohle muselo taky, že? Že?

Prosím, nenechávej mě o samotě, protože to bolí. Bezbarvá ozvěna, která mě zabíjí. ,,Jen chci být šťastnější, Jungkookie."

[dokončeno] Přezdívá se mu „motýlek" nebo „motýlí dítě", na první pohled roztomilé nevinné oslovení, ovšem skrývá za sebou srdcervoucí význam. Ten kluk se pro mě stal někým důležitým, udělal můj život doslova jemnější a křehčí, protože on sám je tak křehký a naučit se žít v jeho světě se zdálo složité, alespoň na první pohled. Jenže na první pohled je všechno jiné. I on sám byl na první pohled zcela jiný - zcela obyčejný zdravý chlapec. Kéž by to ale byla pravda.

Taehyung je upír a potlouká se se svou družkou Hyojin po světě už několik stovek let. V rezidenci, kam musejí utéct naposledy, se mu líbí a získání nového domova není složité. Při jedné ze svých výprav za potravou však narazí na překvapení, které převrátí jeho mrtvý život vzhůru nohama. A to si myslel, že už ho nic překvapit nemůže. Shadows je upírská povídka ze staré Koreje. Jak ale s oblibou píšu u jiných svých historických počinů, nečekejte průřez dějinami. To na povídce není podstatné a rozhodně se nechystám začít korejskou historii právě teď studovat ;) Snad se vám moje první a asi i poslední VMin vampire story bude líbit. Enjoy :)

Být zamilovaný do někoho, koho nemůžete mít, je těžké a bolestivé. Ještě těžší je zbavit se těch citů jednou pro vždy. Před lety Seana Reyese někdo odmítl. Od toho incidentu si už netroufl komukoliv vyznat své pocity a raději se pokaždé stáhl. Doteď nezapomněl, jak moc ho to odmítnutí tehdy zasáhlo, ale zvládl se přes něj přenést a jít dál, protože ten někdo se krátce nato z jeho života vytratil. Jenže nyní se z nějakého důvodu vrátil a s ním i bolest, kterou dřív Seanovi způsobil. začátek psaní: 4/7/2022

Stejně jako každé letní prázdniny, i ty letošní tráví Alex s rodiči na chatě. Ne že by z toho byl kdovíjak nadšený. Jediným zpříjemněním je pro něj soused Patrik, se kterým léto co léto vyvádí všelijaké skopičiny. Jenže když svého kamaráda po tom roce uvidí naživo... jako by se všechno změnilo. Patrik, jeho kamarád z dětství, parťák při každém průšvihu. Patrik, místní lamač dívčích srdcí. Patrik, tak přitažlivý a charismatický jako nikdy. Tak jiný, ale přitom stále stejný. Upozornění: 18+ explicitní scény, vulgární jazyk a BDSM Autorky: visions_of_dream a Isiris

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Adrian se narodil jako omega ve světě, kde vládnou alfy. Jeho otec, alfa Orlando Goldman, si moc dobře uvědomuje, co znamená, mít ve své smečce mužskou omegu. Obzvlášť, když je to jeho vlastní syn. Adrian je šťastný, když může dělat to, co potěší jeho rodinu a hlavně alfu jeho smečky. Dělá co se mu řekne a dodržuje pravidla, která mu byla určena. A přesto mu něco chybí. Stačilo málo a celý jeho svět, který tak miloval, se rozpadne v základech a Adrian se bude muset dostat na jiné a snad i bezpečné místo. Jenže pověst jeho rodiny ho dohání a on to nikde nebude mít tak jednoduché, jak by si přál.

Omegy jsou považovány za ty nejcennější osoby, které se musí chránit. Na oplátku je jejich loajalita stonásobná a udělají cokoli, aby alfu potěšili. Kai se narodil jako omega. Mužská omega. A jako taková, je to jediná omega, která nesnáší být omegou. Nepotřebuje ničí ochranu, nechce, aby se o něj někdo staral a rozhodně nestojí o žádného mate. Jenže potkal Tylera. Tyler nesnáší omegy. Neumí s nimi mluvit, neví, jak se k nim chovat. Je rád, že to zvládá se svou rodinou, ale i tam je občas na pochybách. Proto vždy vyhledával jen společnost alf a bet a nikoho by ani nepřekvapilo, že se do jedné z nich zamiloval. Ale Alec umřel. A Tylerovi v klínu přistál mate. Jeho vlastní omega. Kai a Tyler jsou jako oheň a led. Ani jeden absolutně netuší, proč jsou tou pravou osobou pro toho druhého a nedokážou se s tím vypořádat. Mají jasno jen v tom, že mate nechtějí. Jenže jak to skloubit dohromady, když vlastně jeden bez druhého nedokážou žít? Jedná se o druhý díl.

Lee Minho je mrzutá, zlomená bytost, která si nepřeje víc, než prostě přežít další den. Jenže aniž by o to stál, všechno se začne neuvěřitelně měnit. Protože mu do života vstoupí člověk, který v jeho zhasnutém světě rozsvítí. -------------------------------------------- Hlavní pár: minsung -------------------------------------------- VAROVÁNÍ: Stejně jako u jiných mých počinů, postavy si procházejí různě bolestivými situacemi, takže pokud to shrnu, jste-li Bambi nebo sněhová vločka, raději to nečtěte. Obzvlášť v tomhle příběhu je sebetrýznění hlavního hrdiny a hledání světla na konci tunelu v podstatě hlavním tématem. Druhé upozornění je jako obvykle to, které se týká více či méně explicitních sexuálních scén. Ano, jsou tu a ano, opět jsou takové kapitoly označené smajlíkem. Varováni jste byli a pokud to i přes to budete číst, užijte si to. PS: Příběh je v podstatě recyklát mého "Naživu", které jsem začala psát už v roce 2014 (Pane Bože, já už jsem fakt stará -_-") a figurovaly v něm jiné postavy. Ve vlastním zájmu prosím originál nehledejte, není o co stát. Díky za pochopení. Vydáno kompletně: 5. 3. 2025